Nové stavební umění

Stuttgart 1927 – vize moderní architektury

Až do 28. 3. pořádá Správa Pražského hradu ve spolupráci s Goethe institutem v Praze a Fakultou architektury ČVUT na Pražském hradě výstavu, kterou připravil Institut pro mezinárodní vztahy ve Stuttgartu, aby připomenul průkopnickou roli německého Werkbundu (dílenského svazu) při prosazování idejí moderního stavitelství v 1. čtvrtině 20. století. Současná výstava premiérovaná v r. 2002 pod titulem „Neues Bauen International“ má tak velmi dlouhou a složitou genezi.

Spolek Werkbund byl založen z iniciativy Hermanna Muthesiuse již v roce 1907 (m. j. za účasti Petera Behrense, Theodora Fischera, Josefa Hoffmana, Josepha Marii Olbricha, Bruno Paula) a během krátké doby se stal jedním z center prosazování myšlenek moderního, zdravého a dostupného bydlení. Za tím účelem vydával ročenky a pořádal osvětové výstavy až do svého rozpuštění nacisty v r. 1934. Nejvýznamnější výstava Werkbundu se uskutečnila v r. 1927 pod titulem „Die Wohnung (Bydlení)“ ve Stuttgartu. Její koncepcí byl pověřen v r. 1925 architekt Ludwig Mies van Der Rohe (1886–1969), který v rámci výstavy navrhl stavbu vzorové osady Weissenhof a požádal Ludwiga Hilberseimera (1885–1967), aby připravil „Mezinárodní výstavu plánů a modelů nové architektury“. Hilberseimer se obrátil na řadu vedoucích osobností architektury: Henryho van de Velde (Gent - Brussel), Le Corbusiera (Ženeva – Paříž), J. P. Ouda (Rotterdam), Josefa Franka (Vídeň), Karla Teigeho (Praha), Karla Mosera (Curych), Friedricha Kieslera (New York). Díky této spolupráci se podařilo shromáždit 150 projektů 129 architektů z deseti zemí: zastoupeni byli slavní architekti – jako Walter Gropius, Mies van der Rohe, Le Corbusier, J. J. P. Oud, E. Mendelson, Frank Lloyd Wright , El Lissitzskij, bratři Vesninové (od nás např. Jaromír Krejcar či Vít Obrtel), ale i řada neznámých autorů. Výběr nebyl zcela reprezentativní – překvapivě bylo zastoupeno třicet architektů z tehdejšího Československa, 32 německých architektů, ale jen dva z Rakouska a šest z Francie, ze Skandinávie a Velké Británie nikdo… Přes veškerou snahu se tak nepodařilo prezentovat některé významné projekty té doby. Nicméně velký mezinárodní ohlas výstavy vedl v l. 1928–30 k šestnácti reprízám již doplněné výstavy v řadě evropských měst a svým způsobem odstartoval vítězné tažení internacionálního stylu a moderních koncepcí bydlení, které v roce 1933 kodifikoval Le Corbusier v „Athénské chartě“ přijaté na kongresu CIAM. Současná výstava v Císařské konírně vychází z projektu prof. Karin Kirsch. Kurátorka zvolila stavby a architekty zastoupené ve Stuttgartu před 77 lety, jejichž význam v dějinách architektury přetrvává, a kteří stále udávají směr do budoucna. Výstava se tak skládá ze 110 projektů od více než 50 architektů nebo skupin architektů rozdělených do sedmi tematických skupin.