Historie skautských oddílů patří k Praze 6
Naši čtenáři se již na stránkách Šestky dočetli o úspěšné činnosti skautských oddílů, které v současnosti působí na Praze 6. Do historie Prahy 6 je nutné zařadit i historii skautingu a skautských oddílů, které v tehdy vznikající moderní městské části Praha XIX působily v letech 1920 až 1940, ale i během okupace a po osvobození v roce 1945. Současný rozvoj junáckých oddílů potvrzuje, že skauting stále zůstává přitažlivým prvkem výchovy mládeže. Takovým byl vždy, neboť pod romantickým obalem dovedl vychovávat z mladých lidí charakterní a odvážné občany. Podobně i za komunistické éry uměli mnozí vůdcové oddílů nalézt cestu k uplatnění skautských zásad v pionýrských oddílech.
Z historie zůstalo minimum písemných podkladů – ztratily se nebo byly úmyslně zničeny z obav před domovními prohlídkami a následnými perzekucemi nejen za okupace, ale i později. Ztratil se i objemný kufr s fotografiemi a jinými památkami, který bratr Valla svěřil komusi do úschovy. Významnou památkou, která se objevila nedávno, jsou rukopisy „Skautských veršů“ z básnické tvorby dejvických skautů z let 1932–1945.4. oddíl
Založil jej koncem roku 1929 br. Rudolf Janda, který byl i vůdcem 3. sboru v Praze. Důsledně dbal o ryzost skautského myšlení, na důsledné plnění skautských zásad, odmítal faleš a nepoctivost. Jako vůdce sboru měl mimořádné zásluhy o růst dejvických oddílů. Získal projekt a finanční prostředky na výstavbu společné skautské klubovny. Na jeho počest byla pojmenována „Jandova chata“. Stála na velkém a volném pozemku před budovami ČVUT a ulicí Zengrovou. Jejího plného využití se nedožil – zemřel v roce 1936 ve věku 33 let. Ale ani dnešní oddíly tohoto junáckého stánku nemohou využívat, protože chata byla rozprodána v 60. či 70. letech, údajně stojí někde na Slapech.
7. chlapecký oddíl
O něm dnes již prakticky není nic známo, jen že v roce 1936 se spojil se Čtyřkou. Jeho vůdcem byl br. Jiří Bruna.
14. oddíl
Dalším junáckým oddílem byla Čtrnáctka. Oddíl založil v roce 1931 br. Zdeněk Fux a byl jeho prvním vůdcem. Členy oddílu byli spolužáci jedné školy. Zpočátku to byl vlastně oddíl vlčat, neboť sestával jen ze tří šestek. Brzy se rozrůstal o četné zájemce. Výpravy oddílu směřovaly do Roztok, kde měl oddíl za 50 Kč ročně pronajatu část ostrova uprostřed Vltavy. Ostrov porostlý hustým vrbovým houštím poskytoval celoročně příležitosti k hrám a dobrodružstvím. Stanovalo se jako na táboře a důležité byly noční hlídky, kdyby při náhlém lijáku stoupla voda ve Vltavě. Ostrov byl používán až do roku 1938. Nemocného bratra Fuxu vystřídal br. Ladislav Pavelka, který byl za čas povolán jako důstojník k aktivní činnosti. Nahradil ho br. J. Plass z Letné, který přivedl další členy – Leteňáky. Stejně jako ostatní oddíly získala Čtrnáctka malou klubovnu v Jandově chatě.
11. oddíl
Jedenáctka je patrně nejstarším dejvickým oddílem – datum jeho založení se uvádí 1927, ale přesný údaj se nepodařilo zjistit. Byl ale také největším oddílem a dobře vedeným. Od r. 1932 stál v jeho čele major gen. štábu Bedřich Valla, zkušený skaut s pedagogickými znalostmi, který si byl vědom toho, co mládež potřebuje. Dobře si vybíral své pomocníky – rádce družin. Oddílovým rádcem byl Otta Carmin, družinu Orlů vedl Jiří Martínek (Marťan), Jestřáby vedl Miloš Valla a Bobry Zbyněk Procházka – Buňa. Vedle skupiny vlčat měl oddíl ještě několik roverů. Oddílového trubače dělal Jirka Špak, který inicioval vznik trubačské skupiny – souboru fanfárek, který zahajoval a ukončoval slavnostní akce. Oddíl měl klubovnu v krámě v průchodu v Zelené ulici.
7. dívčí oddíl
Mezi dejvické oddíly patřila i dívčí sedmička, která měla své sídlo na Letné. Když byla postavena Jandova chata, přestěhovala se děvčata do uvolněné klubovny v Zelené ulici. Oddíl vedený sestrou Jedličkovou – Bivoj, měl v oblasti dívčího skautingu významnou úlohu a postavení. Měl vlastní výchovný program, spolupracoval s chlapeckou Jedenáctkou, později byl součástí 1. junáckého střediska.
Za skupinu skautských veteránů bývalé Prahy XIX
Miloš Zezula
Â