Půl roku po připojení Sedlečtí nelitují

Před necelým rokem organizovali obyvatelé dolního Sedlce petici za jeho připojení k Praze 6, pod kterou tehdy patřili. Půl roku poté, co se toto území podél Vltavy stalo součástí šesté městské části, se zdá, že Sedlečtí svého rozhodnutí nelitují.

„Sedlec byl zanedbaný, hrozně to tady prokouklo,“ shodně hodnotí změny místní. „Došlo k velkým posunům. Jenom tráva se tady letos seká již počtvrté, dřív to bylo jednou za rok,“ vzpomíná na „péči“ suchdolské radnice pan Krause, jeden ze starousedlíků. „Také tu máme koše a sáčky na psí výkaly, to jako pejskař velmi oceňuji,“ dodává. Sedlec se totiž automaticky zapojil do všech programů, které fungují po celé městské části. „Stejně jako jinde v Sedlci provádíme pravidelný úklid, přistavují se kontejnery na odpad, seká se tráva,“ říká radní Jan Holický. Na to ovšem Sedlečtí dříve nebyli zvyklí. Radnice zařídila v Sedlci úřední desku a buduje se zde také informační kancelář, aby starší lidé, kterých je v Sedlci většina, nemuseli kvůli vyřízení jednoduchých záležitostí dojíždět do Dejvic.

Inspektor je místní

Radnice přidělila Sedlci také inspektora životního prostředí. Jaroslav Holý patří mezi místní a má na starosti ještě Dolní Šárku. „Je dobré, že se máme na koho obrátit a že nás někdo poslouchá,“ pochvaluje si na jedné z osmi nových laviček paní Rážová. „Je to tak, každý den tudy procházím, lidé se mnou mluví nebo mi volají, nutí mě problémy řešit,“ potvrzuje Holý. Někteří obyvatelé si na změny těžko zvykají. „Byli zvyklí na to, že si mohou dělat, co chtějí. Nyní se jim nelíbí, že musejí uklízet kolem domu na svém pozemku,“ říká inspektor Holý. Jiní si nechávají od zavedení nových pořádků odstup. „Je to velký skok, ale mám strach, aby to nebyla jen taková počáteční péče, a pak zase nic,“ říká na procházce se psem paní Černohousová s tím, že by uvítala ještě víc košů na psí výkaly.

Změny probíhají postupně

Z pozemku Českých drah zmizela černá stavba, na jejímž odstranění pracovali odsouzení k alternativním trestům. Vlaková stanice se posunula blíž k zastřešené zastávce. „Konečně se to někomu povedlo,“ oceňuje pan Jelínek iniciativu inspektora Holého. Pomocí petice se nyní Sedlečtí snaží dosáhnout toho, aby je místní podnik mrazíren přestal obtěžovat hlukem z nově postaveného objektu. Maminky s dětmi si zase přejí, aby v Sedlci vzniklo alespoň malé oplocené dětské hřiště. Radnice již jedná s majitelem o pronájmu pozemku.

Lidé však stále ještě čekají na nové rozvody plynu, kanalizace a vody. „Práce váznou na Pražských vodárnách, které doposud neměly připravenou dokumentaci,“ vysvětluje místostarostka Jaroslava Trnková. Nové přípojky vody by se měly začít kopat na podzim, hned na to bude opravena Roztocká ulice. Místní lidé zdržení chápou. „Ke změnám dochází postupně, ale pořád se tu něco dělá!“ říká pan Krause.

Přívoz přinesl trochu rozruchu

Největší oživení v sedleckém „ocásku“ na kraji Prahy vyvolal po patnácti letech obnovený přívoz do Bohnic. Po nově vybudované cyklostezce sem míří turisté na kolech, kteří se na legitimaci MHD nebo za 20 korun nechají převézt z jednoho břehu na druhý a pokračují dál podél Vltavy. „Za červenec jsem převezl čtyři tisíce lidí a 1600 kol,“ říká sympatický převozník Ladislav Maťaše, který po řece pendluje takřka nepřetržitě. Do lodě se mu vejde až jedenáct osob. Kola, kočárky a psi vozí zadarmo. Bydlí v maringotce hned u bohnického přístaviště a první ranní jízdu začíná v půl šesté ráno. „Lidé si zvykli jezdit přívozem do práce, mají to rychlejší. Na břehu přesednou na autobus a hned jsou v Dejvicích.“ Sedlečtí si na nový ruch nestěžují, naopak vítají, že cesta přes řeku opět funguje. Jezdí na druhý břeh jen tak na procházku, zkracují si cestu do ZOO a nemusí vážit cestu přes půl Prahy na bohnický hřbitov, kde mají pochované své příbuzné. Na převozníka přátelsky mávají, když jdou kolem řeky, on jim na oplátku troubí na pozdrav.

Přívoz má za sebou zatěžkávací prázdninový provoz. „Ještě v září bude fungovat do osmé večer, pak budu končit dříve,“ říká převozník. Po rekonstrukci Roztocké ulice vznikne u přívozu definitivní parkoviště a objevil se už i nápad převážet přívozem auta.