Výstava o kavárnách v letohrádku Hvězda

Zajímá vás, kam chodil na pivo Jan Neruda nebo zda si nedáváte v restauraci kávu u stejného stolu jako kdysi Jaroslav Seifert? Místa, kde si tříbili nad šálkem či sklenicí své názory slavní intelektuálové, žurnalisté a spisovatelé, představuje celé léto výstava v letohrádku Hvězda. Pozoruhodnou výstavu o Pražských literárních salonech a kavárnách s názvem Cesty na Parnas připravil Památník národního písemnictví.  

Výstava mapuje specifickou situaci tzv. materiální kultury 19. a 20. století, kdy došlo v Čechách ke vzniku tzv. moderních směrů v literatuře a ve výtvarném umění."Protože jsme u nás neměli šlechtické salony a přednáškové sály jako jinde, probíhala kulturní a osvětová činnost ve skrovných, takřka rodinných podmínkách. V měšťanských salonech, v kavárnách a hostincích, kde návštěvníci mohli číst vystavované časopisy, anebo se jen prostě bavili hovorem a popíjením piva či vína," říká jedna z autorek scénáře výstavy Yvetta Dörflová.
 
 Ono prostředí, kam se v Praze "chodilo i za múzami", tj. za zábavou a vzděláním, ovlivnilo demokratický charakter české kultury na dlouhá léta. Živá výměnu názorů podporovala styk intelektuálů a tvůrčí inteligence s ostatními vrstvami obyvatelstva. Tyto okolnosti dokládá scénář výstavy množstvím dokumentárního materiálu, knih, kreseb a předmětů, které pocházejí většinou z neobyčejně bohatých sbírek Památníku národního písemnictví.
 
 Expozice připomene salon u Staňků, kam chodila i Božena Němcová, ale i další, zejména salon paní Anny Lauermannové­Mikschové, které se jinak neřeklo než "bábuška". A to vše přímo s autentickými originály mobiliáře z rodiny Fričů a Tilschů, drobnými památkami a dobovými oděvy.
 
 Všichni významní žurnalisté a básníci, jako např. Jan Neruda, Jakub Arbes a Jaroslav Seifert, se setkávali s přáteli při pravidelných schůzkách v hostincích U Ježíška, U Zlatého litru, U Pinkasů, ve Slavii aj. Tyto schůzky jsou na výstavě dokumentovány nejen citáty z jejich děl a fotografiemi, ale i pozoruhodnými kresbami a vpisky do tzv. "cancbuchů", tj. pamětních knih, které kreslili a psali hosté různých restaurací a vináren. Najdeme zde dokumenty stolních družin a společností, jako byla např. tzv., "Mahabharata" v pivnici u sv. Tomáše, "Akademie" u Fleků i tzv. "hospodská Sorbonna", kterou založil spisovatel Bohumil Hrabal v hostinci U Zlatého tygra. Výstava nezapomíná ani na německou část společnosti, jež se scházela v kavárně Arco a Continental, ani na tvorbu Jaroslava Haška nebo T. R. Fielda, jejichž díla vznikala přímo při hostinském provozu.
 
 Výstava Pražské literární salony a kavárny potrvá do 28. 10. (otevřeno denně kromě pondělí od 10 ­ 18 hodin).