Dům J. Seiferta i A. Eliáše neminete bez povšimnutí

náhled souboruPamětní deska na domě na Břevnově připomíná od září místo, kde do posledních dnů žil a tvořil slavný básník.

Básník Jaroslav Seifert měl krásný vztah k Praze 6, kterou zmínil i ve své knize Všechny krásy světa. A Praha 6 si „svého“ básníka, čestného občana a jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu váží. Na domě v ulici U Ladronky, kde básník kdysi žil, nechala umístit pamětníku desku.

Slavnostního odhalení desky se zúčastnili dcera spisovatele Jana i jeho syn Jaroslav. Rodina v domě žije dosud. A jak připomenul starosta Tomáš Chalupa, je spojena s Břevnovem již hodně dlouho. Během vzpomínky na významného básníka zarecitovala dvě z jeho básní herečka Gabriela Vránová.

Básník Jaroslav Seifert žil v letech 1901 až 1986. Stal se ztělesněním české poezie minulého století. Nobelovu cenu obdržel v r. 1984 nejen za výjimečné dílo, ale i za odvážné občanské postoje. Klasik české literatury byl za normalizace v podstatě ignorován, mimo jiné proto, že patřil k prvním signatářům Charty 77. Jeho pohřeb v břevnovském klášteře v roce 86 se stal tichou demonstrací proti normalizaci. Roku 2006 dostal Seifert Čestné občanství Prahy 6.

Pamětní desku na domě na Hanspaulce, kde žil, má i předseda první protektorátní vlády a představitel domácího odboje armádní generál in memoriam Alois Eliáš, popravený nacisty v roce 1942. Městská část ji odhalila k výročí 120 let od jeho narození.

Při této příležitosti si představitelé městské části i poslanecké sněmovny připomněli jeho význam pro české dějiny. Tomáš Chalupa zmínil především nelehké rozhodnutí stát v čele protektorátní vlády: „Bylo projevem velké odvahy, protože věděl, že něco prosadit bude hodně těžké. Pokusil se vzít roli, o které věděl, že není populární a poštve proti němu lidi. Pro kandidaturu ale hovořila obava, že by se k moci mohli dostat domácí fašisté a kolaboranti,“ řekl starosta.

Alois Eliáš byl vojákem, diplomatem, politikem, a především hrdinou domácího odboje za druhé světové války. Za svou odbojovou činnost byl nacisty jako jediný premiér okupovaného státu popraven. Předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která spolu se starostou Chalupou a generálem Tomášem Sedláčkem desku odhalila, poděkovala Praze 6, že pečuje o zachování vzpomínek na slavné osobnosti. „Právě případ Aloise Eliáše je ukázka toho, jak lze člověka zabít dvakrát. Nejprve skutečnou popravou nacisty, podruhé se ho komunisté pokusili vymazat z paměti současníků,“ upozornila Němcová na to, že byl Eliáš za totality označován za kolaboranta.

Pamětní deska je umístěna na domě ve Fetrovské ulici 4. Po Aloisi Eliášovi je pojmenována též ulice v Bubenči.