Busta pro hrdinu Sedláčka a pamětní desky osobnostem

náhled souboruBronzová busta hrdiny protinacistického i protikomunistického odboje generála Tomáše Sedláčka je novou dominantou areálu dejvického Posádkového velitelství.

Na její výrobu se skládali vojáci, veřejnost a přispěla i městská část Praha 6, jejímž je Tomáš Sedláček čestným občanem. Zemřel před dvěma lety a byl vůbec první osobností, která dostala Cenu paměti národa. „Tímto vzdáváme hold nejen jemu, ale jeho prostřednictvím všem, kdo se zasloužili a zasluhují o to, že žijeme ve svobodné zemi, se svobodnou myslí a bez biče jakékoli diktatury,“ řekl při slavnostním odhalení sochy Ondřej Balatka, radní městské části Praha 6, která na vznik busty přispěla 300 tisíci korunami.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnila řada politických představitelů spolu s náčelníkem Generálního štábu AČR armádním generálem Petrem Pavlem a hosté. Nechyběli rodinní příslušníci ani ti, kteří generála Sedláčka znali osobně. Bustu s baretem ve vojenské uniformě vytvořil student AVU Petr Lacina pod vedením profesora Petra Siegla.

Pollert, Malypetr, Škvorecký

Pamětní desku na domě Špálově ulici má nyní slavný český operní pěvec Národního divadla, spoluzakladatel přírodního divadla v Šárce Emil Pollert (1877–1935). Vynikal hlasem mimořádného rozsahu a byl uznávaným představitelem komických rolí, jeho nejslavnější je Kecal ve Smetanově Prodané nevěstě. V Národním divadle nastudoval 221 rolí a odzpíval více než 5 tisíc představení.

V domě ve Špálově ulici, který nechal postavit v roce 1924, žil do své smrti a rodina Pollertů v něm bydlí dosud. „Za první republiky a krátce po válce zde probíhaly dost bujaré večírky s předními umělci a malíři,“ odhaluje historii domu Lukáš Pollert, lékař, olympionik a pravnuk slavného pěvce. „Po mém pradědečkovi zde žil jeho syn Jaroslav a jeho syn Emil, můj otec. Já žiji v domě od 90. let,“ dodává. Emil Pollert, vlastním jménem Popper, pocházel z židovské rodiny a měl osm sourozenců, Rodina finančně podpořila studium Emila na hudební škole a po jeho nástupu do Národního divadla si kvůli židovskému původu změnila příjmení. „Bohužel přes třicet jeho příbuzných bylo i tak zavražděno v koncentračních táborech. Tato bronzová pamětní deska je současně vzpomínkou na nedožité životy mnoha Pollertů,“ říká pravnuk slavného pěvce.

27. září, v den 90. výročí narození spisovatele Josefa Škvoreckého, byla v Patočkově ulici odhalena pamětní deska světoznámému spisovateli, který zde žil se svou manželkou Zdenou Salivarovou v letech 1960 až 1969 před odchodem do zahraničí.

Josef Škvorecký zemřel v lednu 2012 kanadském Torontu ve věku 87 let. Patřil k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům, ale také nakladatelům. Jeho 68 Publishers patřilo mezi přední československá, nejen exilová, nakladatelství.

Mezi jeho nejznámější díla patří Zbabělci, Tankový prapor, Mirákl, Prima sezóna či Příběh inženýra lidských duší. Na desce je motiv karikatury od Ondřeje Suchého, který reprodukční právo na své dílo daroval. Před domem je upravený park Josefa Škvoreckého, včetně „patníku spočinutí“ s iniciálami J. Š.

„Generál Tomáš Sedláček nikdy nepřestal připomínat, jak důležité je svobodu ctít a chránit,“ řekl radní Ondřej Balatka v projevu při odhalení busty.

Na domě v ulici Na Baště sv. Jiří v sousedství Písecké brány se můžete dočíst, že zde ve třicátých letech minulého století bydlel Jan Malypetr, předseda československé vlády v letech 1932–35 a politik pravicové Agrární strany. Deska byla odhalena za přítomnosti jeho vnuků, spisovatele a politického vězně Jiřího Stránského a Jana Malypetra.

Překladatelka a celoživotní přítelkyně Škoreckého Jarmila Emmerová společně s dirigentem Liborem Peškem při odhalení desky.