Tunel Blanka zůstává příběhem s otevřeným koncem

náhled souboruZa příběh s otevřeným koncem označují i ti nejlépe informovaní lidé záležitosti kolem nejproblematičtější stavby začátku 21. století v Praze - tunelu Blanka.

V době vydání tohoto čísla Šestky se mělo chystat jeho slavnostní otevření. Poté, co se zjistilo, že instalované kabely bezpečnostního systému poškodila voda z přívalových dešťů, se místo slavnostního stříhání pásky rozhořel spor mezi magistrátem, dodavateli a firmou pověřenou dozorem nad stavbou samotnou.

Termín nikdo nezná

O novém možném termínu otevření stavby lze tudíž v tuto chvíli pouze spekulovat. Některé odhady hovoří o tom, že se tím otevření Blanky může protáhnout až na konec roku. Jestliže Praha sáhne k řešení záležitosti soudní cestou, jak pohrozila, může se situace dokonce ještě více zkomplikovat. Projekt měl přitom začít sloužit Pražanům už v roce 2011.

„V tuto chvíli se k tunelu Blanka a problémům s jejím otevřením dá říci jediné, že probíhá řada velice komplikovaných jednání. My jsme Praze nabídli, že bychom projekt převzali. To je jedna z variant, kterou Praha prověřuje. Není to projekt Metrostavu, ale města, a to si vše mělo řídit samo, minulé čtyři roky to ale nedělalo," říká k patové situaci s dokončením tohoto obřího dopravního projektu mluvčí Metrostavu František Polák. „V tuto chvíli je to příběh s otevřeným koncem," dodává.

Zatímco Praha má za to, že problém vznikl vinou ČKD PRAHA DIZ, ta podobná obvinění nepřipouští. "Veřejnost je neustále přesvědčována, že za vše může ČKD. Toto bychom chtěli jednoznačně odmítnout - kabely i další technologie byly nakoupeny přesně v souladu s projektovou dokumentací a i k montáži došlo přesně v souladu s projektovou dokumentací. Obojí můžeme jednoznačně prokázat. To, že se tyto technologie včetně kabelů ocitly po dokončené montáži v nevyhovujícím prostředí stavby, kvůli průsakům vody nebo nadměrné vlhkosti, není vina ČKD,” tvrdí mluvčí společnosti Karel Samec.„Postoj ČKD PRAHA DIZ je pořád konzistentní - k tomu, aby se v Blance mohly začít vyměňovat vodou poškozené kabely, musí vydat pokyn správce stavby Inženýring dopravních staveb (IDS) nebo investor (Hl. město Praha),” dodává Samec.

Viník se stále hledá

Podle radního Petra Dolínka, náměstka Hlavního města Prahy pro dopravu, se teprve hledá odpověď na otázku, kdo nese za vzniklý problém zodpovědnost. Praha proto najala firmu, která má posoudit, zda nepochybil například správce stavby, Inženýring dopravních staveb (IDS). "Potřebujeme to rozplést, pochybností je více než dost. A jsou poměrně zásadní ze všech stran. Logicky začínáme u toho, kdo nás měl zastupovat," uvedl 26. března pro aktuálně.cz Dolínek.

„Nejsem stavař ani investor, za hlavní problém ovšem považuji amatérismus jak na straně investora, který snad nemá k dispozici kvalifikované a technicky zdatné úředníky, kteří by stavbu dohlíželi od začátku do konce, tak snahu o maximální zisk na straně zhotovitele. Magistrát by v tuto chvíli podle mého měl trvat na tom, aby zhotovitel skutečně převzal za dílo veškerou odpovědnost a pokusit se vykomunikovat co možná nejdelší záruku nad rámec standardní záruční doby. U takto problematické stavby by to bylo rozumné,” doporučuje starosta Městské části Praha 6 Ondřej Kolář.

V souvislosti s diskuzemi o možných technických řešeních se objevily také návrhy, zprovoznit tunel postupně. “Požadujeme, aby byl tunel otevřen v celé délce, nikoli po částech. Za nešťastné považujeme, že Technická správa komunikací nám odmítá předat podrobné prognózy dopravních zátěží po otevření tunelu. Těžko se pak navrhují doprovodná opatření,” říká místostarostka Prahy 6 pro dopravu Petra Kolínská.

gNejvětším problémem této mimořádné dopravní stavby je to, že se stala předmětem politického boje a občané nejen Prahy 6 jsou v tomto boji rukojmími,” komentuje situaci kolem Blanky Alan Zubr (ODS), mistopředseda dopravní komise Prahy 6.

gTo, že se dosud nedá využívat tunelový komplex Blanka, je ukázkovým příkladem politické a odborné nekompetentnosti bývalé politické reprezentace hlavního města. Pražáci se tak stali rukojmím neschopnosti a politických bojů předchozích představitelů města a dodavatelů stavby. Je naprosto nepřijatelné, že stavba, která je prakticky hotová, a na kterou bylo vynaloženo více než 35 miliard, má nejasný termín zprovoznění a neslouží Pražanům,” vnímá příčiny problémů s touto obří stavbou zastupitel René Pekárek (ČSSD).

Snímek z dob zahájení stavby. Nikdo tehdy nepředpokládal, že by se dokončení mohlo opozdit o několik let. Foto: Roman Kelbich