Spitfiry v Ruzyni

náhled souboruČeskoslovenské letce z druhé světové války připomíná nový pomník v parčíku u Terminálu 3 ruzyňského letiště. 

Odhalen byl dne 24. srpna 2015 u příležitosti 70. výročí návratu tří stíhacích a jedné bombardovací perutě Royal Air Force (RAF) z Velké Británie do osvobozené vlasti. „Jako skupina dlouholetých příznivců RAF chceme připomenout památku československých letců,“ uvedl Milan Špineta ze Sdružení československých zahraničních letců. Čeští a slovenští piloti tvořili v RAF jednu z největších skupin – v době druhé světové války jich působilo v řadách Britského vojenského letectva přibližně 2 500, skoro pětina z nich se konce války nedožila. Zapsali do paměti obyvatel Spojeného království zejména při slavné bitvě o Británii, během níž nacisté utrpěli první významnou porážku.

Odhalení pomníku předcházel přelet stíhaček gripen, které tak vzdaly hold československým letcům bojujícím v RAF.

Autorem památníku je architekt Martin Zajíček ze Slaného. Jeho železobetonová konstrukce připomíná vítězný oblouk. Korpus je obložen ušlechtilým kamenem – leštěnou žulou, na níž jsou připevněny symboly všech čtyř československých perutí a letecký znak. Pomník také vyobrazuje dva britské stíhací letouny Spitfire, které za války používaly RAF a letectva spojeneckých armád. „Byl to hodně zodpovědný úkol. Oživil jsem v sobě všechno, co jsem kdysi jako kluk čítával, a snažil se vytvořit něco, co by mělo trvalou hodnotu, aby to nebylo smutné a vyzařovalo to určitý optimismus.

Přiletěli hrdě, vrátili se jako vítězové, takže i v tom je symbolika toho ztvárnění. Je to v podstatě vítězný oblouk a dá se to vysvětlit i jako dveře domů nebo návrat domů,“ přiblížil architekt Zajíček.

Akce se zúčastnili váleční veteráni, Emil Boček – nejspíš poslední žijící pamětník, který se před sedmdesáti lety ve svém Spitfiru mohl po šesti letech konečně vrátit domů – vdovy po zesnulých letcích, náčelník generálního štábu Josef Bečvář i další osobnosti, včetně kardinála Dominika Duky, Dagmar Havlové a Ondřeje Koláře – starosty městské části Praha 6, která vedle soukromých firem podpořila vznik památníku částkou 25 tisíc korun. Řečníci při odhalování památníku připomněli, že účast československých letců v Británii patří k nejslavnějším kapitolám české historie. Jejich pronásledování komunistickým režimem ale ke kapitolám nejostudnějším.