Beseda s odborníky řešila kamerový systém

Přesto, že Praha 6 patří k nejbezpečnějším městským částem, jednalo se v úterý 16. února o tom, zda je kamerový systém monitorující veřejné prostory a významné budovy městské části dostatečný. Veřejnou besedu za účasti odborníků uspořádal radní pro bezpečnost Zdeněk Hořánek (ANO).

Podle nedávného pruzkumu se 80% obyvatel městské části vyjádřilo, že se na území Prahy 6 cítí bezpečně, celopražský průměr je přitom významně nižší. Pocit bezpečí potvrdilo 64% obyvatel metropole. „Nemyslíme si, že kamery by byly něco co naši společnost spasí, chápeme je spíše jako nástroj prevence - z toho důvodu na přetřes přišla myšlenka, jestli by bylo vhodné ty kamery umisťovat například u škol a ostatních školských zařízení, anebo v lokalitách, kde je předpokládaný nějaký větší výskyt trestné činnosti a obecně něgativních společenských jevů,” řekl v úvodu veřejné besedy starosta Ondřej Kolář (TOP 09).

„Na území městské části je 57 kamer městského kamerového systému a 42 kamer technické správy komunikací, ke kterým je přístup kamerového systému umožněn. Těch kamer je samozřejmě mnohem víc, ale ty v kamerovém systému města podstatné nejsou. Kamery jiných subjektů a jejich možnou integraci v současné době zjišťujeme. Vzhledem k tomu, že od roku 2006 zde nebylo umístění kamer aktualizováno, oddělení krizového řízení vypracovalo zprávu. Na základě této aktualizace bychom měli přijít na to, jestli jsou kamery obsazeny účelně, jestli se nedublují navzájem a kde by naopak kamerový systém měl být posílen,” popsal účel veřejné debaty radní pro bezpečnost Zdeněk Hořánek (ANO). Praha 6 letos bude do rozšíření kamerového systému investovat 750 tisíc korun. „Jako předseda bezpečnostní komise jsem konfrontován s podněty občanů, a ty podněty jsou takové, že občané žádají do lokalit, kde je nárůst kriminality, aby tam kamery byly umístěny. Z průzkumu veřejného mínění, který analyzoval pocit bezpečí občanů Prahy v říjnu 2015 vidíme, že 38% občanů žádá rozvoj kamerového systému - je to v pořadí druhý nejdůležitější požadavek občanů po zvýšení počtu policistů v ulicích. Takže existuje objektivně společenská poptávka,” uvedl k tématu zastupitel Miloš Balabán (ČSSD). Ten současně zmínil skutečnost, že zpracování koncepce rozvoje Městského kamerového systému je věcí Magistrátu hl. m. Prahy. Ta se zatím připravuje. „Městská část tak v případě rozvoje systému na území šesté městské části závisí na rozhodnutí magistrátu. Důležité ale je, aby v procesu přijímání koncepce byl slyšet i hlas občanů a k tomu přispívá i tato veřejná debata,“ dodal Balabán.

Kamery zůstávají diskutabilním tématem

„Využívání kamerového systému je vždycky diskutabilní. Já vždycky říkám že záleží na tom kdo jakou zvolí prioritu. Ochrana soukromí samozřejmě důležitá je, ale někdy se zas můžeme stát obětí trestného činu a pak každý z nás bude chtít, aby policie zapracovala na získání důkazů a usvědčení pachatele. K tomu samozřejmě potřebuje dostupné technické prostředky,” míní ředitel Městské policie Zdeněk Kovanda.

„Policie jako taková jednoznačně podporuje městský kamerový systém ve všech městských částech - umožňuje nám to jak přímé sledování - a pak se záznamy uchovávají po dobu 30 dnů. Neuvidí to jiná osoba, než ta, která daný případ vyšetřuje. Máte tady 57 kamer, na vašem území však tento počet je nedostatečný. Jste městská část, která disponuje kolem 3500 trestných činů za rok a kamery se podílí na objasněnosti těch případů i právě ve vaší městské části,” argumentuje pro další rozšíření systému ředitel obvodního ředitelství PČR Praha I. Karel Prommer.

„Kamery bych nechápal ani tolik jako nástroj prevence, spíš jako nástroj následné kontroly nebo nástroj, který lze využít pro dopadení možných pachatelů trestné činnosti - při vší úctě - kamera, která je přišroubovaná ke zdi, nedohoní zloděje ani lupiče. My tady na Praze 6 jdeme samozřejmě cestou postupnou, co se týká té prevence, tam si myslím, že jsme aktivní,” dodal starosta Kolář.

Názory na kamerové systémy na veřejných prosranstvích se velmi významně liší například v závislosti na věku a politické orientaci. Podporují je zejména lidé středního a staršího věku. Naopak mladá část populace, sympatizanti Strany zelených či Pirátů, mají k těmto monitorovacím systémům značné výhrady. (red)