Poškozování dřevin může být vážným přestupkem

V Praze 6 se v posledních letech můžeme setkávat s poměrně kuriózním poškozováním stromů. Lidé je ničí svévolným zkracováním a riskují velké pokuty.

Na úplném počátku možná stálo vysazení ­malého stromku příliš blízko budovy. Při volbě místa pro výsadbu ale lidé neodhadli, že strom za desítky let vyroste do výšky patnácti metrů, jeho větve budou zabírat v průměru čtyři metry a budova či plot mu neuhnou. Důvodem pro uřezávání stromů bývá nejčastěji stínění. „Obavu z narušení základů domu nebo strach z pádu stromu si pak lidé berou jen jako ­pomyslnou berličku, o kterou se při úvahách, jak se nepohodlné dřeviny zbavit, opírají. Setkali jsme se s kuriózními zdůvodněními likvidace nebo poškození dřevin, mezi něž patřilo padání listí či jehličí na zem, nebo přesvědčení, že strom je přerostlý,“ podotýká starosta Ondřej Kolář, ­který má v gesci problematiku životního prostředí.  
Jehličnaté stromy mají kuželovitou korunu, jejíž větve, odstupují od kmene po celé jeho délce. Odborníci se shodují, že většina druhů jehličnanů řez nepotřebuje.  Výjimku tvoří prakticky jen záměrně pěstované živé ploty. Jehličnaté stromy na řez nereagují vytvářením nových větví z pahýlů jako stromy listnaté, a protože ani rozsáhlé poškození nemusí u jehličnanů způsobit úhyn, setkáváme se s ohavným vyholením spodních větví za účelem vytvoření prostoru, s odstraněním špičky, či dokonce s uříznutím stromu v polovině výšky. V lepším případě se pak vrcholek po odříznutí rozdvojí a strom přežívá v bizarní podobě.
Poškozování se nevyhnou ani listnáče, a to hlavně ve starší uliční zástavbě, kde postupné zastiňování oken nesou někteří obyvatelé nelibě. Řez, který si pak objednají nebo svépomocí provedou, obvykle neodpovídá žádné zásadě, podle níž by měly být dřeviny ošetřovány.
Způsoby řezů závisejí na druhu a stáří dřeviny a také na jejím zdravotním stavu. Podle § 2 ­vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, jsou nedovolenými zásahy do dřevin takové zásahy, které dřevinu poškodí do míry, jež způsobí podstatné nebo trvalé snížení ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či ná­sledně způsobí jejich odumření. Takovými zásahy ­bývají nejčastěji neodborně a špatně pro­vedené ořezy.
Pokuty za poškození nebo kácení bez povolení se podle zákona pohybují od desetitisícových částek po milion korun. Povolení je potřeba ke kácení dřevin od obvodu kmene 80 cm a výšky přesahující 130 cm nad zemí. Odbor dopravy a životního prostředí Úřadu městské části Praha 6 musí v řízení o povolení kácení zvažovat funkční a estetický význam dřevin a závažnost důvodů kácení. Poškozovat dřeviny je však kategoricky zakázáno, a to bez výjimky. To se vztahuje i na tzv. podměrečné dřeviny, k jejichž kácení není třeba povolení podle zákona.  Stínění nebo padání listí rozhodně není samo o sobě dostatečným důvodem ani k vydání ­povolení ke kácení, ani ke svévolným poškozujícím zásahům.