(Po)zapomenutí legionáři v Písecké bráně

náhled souboruNová výstava v Písecké bráně, jejíž slavnostní otevření proběhlo 28. října jako připomínka vzniku samostatné Československé republiky, vám představí nejen dávno zapomenuté názvy řady ulic, ale především osudy vojáků, které se pod nimi skrývaly. Výstava potrvá do 22. listopadu.

Novodobá historie Prahy 6 je neodmyslitelně spojena s armádou. Sídlí zde významné instituce, ulice nesly a nesou názvy míst a osobností spojených s činností československých legií v letech první světové války. V letech 1925–1947 získalo celkem 38 ulic a náměstí v Bubenči a Dejvicích názvy odkazující k československým legiím, bojům první světové války a ke vzniku Československé republiky. Z původních 38 názvů se dnes používá pouze jedenáct. Pět stále od první poloviny 20. století, šesti byla jména vrácena po roce 1989.
Za okupace si své názvy udržely pouze 2 ulice – Ardenská, dnes Albánská, a Grazianiho, dnes Zelená.
Po 2. světové válce se vrátily ke svým původním názvům, ale před sedmdesáti lety, tedy v roce 1951 a především 1952 došlo opět k hromadnému přejmenování. Tehdy si uchovalo své původní názvy pouze pět ulic a náměstí – Národní obrany, Březovského, Kyjevská, Uralská a Sibiřské náměstí.
Velký návrat k původním jménům se nekonal ani po roce 1989, stalo se to pouze v šesti případech, na mapu se vrátily Vítězné náměstí, Wuchterlova, České družiny, Verdunská, Terronská a Pelléova.
Je otázkou, zda mezi „legionářské“ názvy počítat i Fochovu, dnes Svatovítskou ulici, která svůj název dostala jen na pár let v roce 1946, kdy se původní Fochova přejmenovala na Stalinovu a k původnímu jménu se nevrátila, dnes je to Vinohradská.
Výstavu v Písecké bráně připravila Praha 6 společně s Vojenským historickým ústavem.