Stará Ruzyně
Ruzyně se k hlavnímu městu Praha, a tedy i k Praze 6 připojila až v roce 1960. Do té doby bývala samostatnou vsí.
První zmínky o Ruzyni jsou stejně staré jako zprávy o Břevnovském klášteru, ke kterému na počátcích náležela, tedy z roku 993. Kníže Boleslav II. ji totiž daroval klášteru k jeho založení, ves mu patřila až do husitských válek. Původně se nazývala Ruzen, čili Ruznův dvůr. Toto osobní jméno znamená zarmoucený. Během své tisícleté historie procházela tato část neustálým vývojem, nová zástavba – často ne příliš citlivá – se tu objevuje stále. Přesto lze v Ruzyni najít vesnické prvky středověkého původu a soubor zděných staveb lidové architektury z 18. a zejména 19. století. Vcházelo se do nich vždy klenutými branami s plastickou výzdobou, která se na mnohých dochovala do současnosti. Tato výzdoba pak v sobě kombinovala jak barokní, tak klasicistní prvky.
Stará Ruzyně je od roku 1995 vyhlášená památkovou rezervací a osmnáct objektů v této lokalitě se dokonce nachází na seznamu Kulturních památek evidovaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, a to už do roku 1958.
Kolem Starého náměstí
Někdejší vesnice se dvěma trojúhelníkovými náměstími patří dnes v Praze k nejzachovalejším souborům lidové architektury. Centrem staré Ruzyně je Staré náměstí, právě kolem něj stojí několik velkých a památkově chráněných statků, v jeho severní části se dochovala také zděná kaplička se zvoničkou, která pochází z roku 1854. Na bývalé návsi lze vidět několik hodnotných zemědělských usedlostí. Třeba u domu číslo popisné 10 je to podélně orientovaná patrová část s bránou. A nedaleký dům číslo 5 byl nedávno opravený a krásně tady nyní vynikne plastická pozdně klasicistní výzdoba, na kterou navazují branka a brána. Mez památkami je však zapsaná i jeho maštal, stodola, chlév se špýcharem, dvůr a zahrada včetně oplocení.
Mezi největší ruzyňské usedlosti patří ta s číslem popisným 6. Její obytná část byla nově postavená ve 30. letech 20. století, v areálu rozsáhlého dvora se zachovala řada hospodářských objektů, například patrová sýpka, kolny, chlévy, ovčín a také dvě brány.
Za zvláštní zmínku pak stojí velký patrový hostinec Na kovárně z konce 19. století a také čtyřpatrový kamenný dům s číslem 39 na dnešní Kralupské ulici. Původně to totiž byla pravděpodobně kontribučenská sýpka, která stála mimo náves. K čemu takový sýpka sloužila? K přechovávání obilí pro jednu nebo několik vsí dohromady. Sedláci do ní museli odvádět část úrody, a tím vytvořili zásoby pro léta neúrody.
Kubrův statek
Jednou z nejvýznamnějších staveb vesnické
architektury je usedlost číslo 15 na dnešní
Drnovské ulici, takzvaný Kubrův statek, jehož model z roku 1963 vlastní Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Zmiňuje se o něm už pozemková kniha z roku 1568, která uvádí, že tehdy se v Ruzyni nacházelo deset statků a pouze tři nebo čtyři chalupy. Roku 1620 usedlost vyhořela a později byla obnovena spolu se čtyřmi zděnými budovami, které k němu patřily. Ačkoli byl Kubrův statek také klasicistně upravený, zachovalo se na něm ze všech zdejších stavení nejvíce prvků z období baroka. Usedlost je nyní využívána jako restaurace Na Rychtě.
Na téže ulici stojí za pozornosti i velká zemědělská usedlost číslo 18 se štítovým průčelím, brankou a bránou a dále ohradní zdí, je totiž příkladem původní zástavby mimo prostor staré Ruzyně.
Při vycházce starou Ruzyní byste si měli všimnout i domu s číslem 13, ačkoli není původní. U jeho vstupu je totiž umístěná mramorová káď na vodu, zvaná též stírka a sloužící k přípravě krmiva. Jde také o kulturní památka. Tou byl i dům, v jehož síni původně stála. Ten, jakmile pozbyl památkovou ochranou, byl ale zbořený a zůstala právě jen ta káď.