Otužování v Praze 6

Působí jako prevence proti nemocem, jde o sport, který nestojí žádné peníze a provozovat ho můžete téměř všude – to jsou výhody otužování. Svůj rozmach zažívá v posledních zhruba třech až pěti letech. I proto můžete vidět otužilce jak v rybníku Terezka, tak u vodní nádrže Džbán.

Začít s otužováním uprostřed zimy není nejlepší nápad, ale při správném postupu to ani není nemožné. „Ideální je začít se sprchovat studenou vodou a vydržet to minimálně čtrnáct dnů, aby tělo poznalo, co s ním studená voda dělá.
Ač se to nezdá, protože voda v potrubí bývá teplejší než v řece nebo rybníku, tak sprcha je pro většinu lidí subjektivně nepříjemnější než samotné ponoření do vody,“ říká Tomáš Prokop, předseda klubu otužilců a odborný poradce filmu Bába z ledu. Jaký je tedy správný postup? Nepřestávat s letním koupáním. Chodíte v létě pravidelně plavat? Pokračujte s tím – ideálně dvakrát třikrát týdně – i v září, říjnu a o Vánocích se můžete účastnit Memoriálu Alfreda Nikodéma u Národního divadla. Že jde o postup prověřený a příjemný, potvrzuje i zastupitelka Tereza Hubáčková (Piráti): „Začali jsme s manželem ponenáhlu, na podzim roku 2020, okouzleni krásnou Terezkou a možností si v docházkové vzdálenosti od domova po ránu zaplavat.
Byli jsme přesvědčeni, že až se ochladí, necháme toho. Ale chodili jsme dál v říjnu, pak v listopadu a vlastně jsme od té doby nepřestali. Na jaře, během covidových restrikcí, jsme tam začali potkávat čím dál víc lidí, kteří postupně vytvořili něco jako komunitu,“ popisuje své otužilecké začátky. Až na Memoriál Alfréda Nikodéma se dootužoval zastupitel Marek Tolde (ANO): „Loni v září jsem si koupil dostatečně velký sud, napustil ho vodou, začal se otužovat a našel v tom zalíbení. Poté jsem si zjistil, co potřebuju k účasti na memoriál, domluvil si zkušební trénink a pod dohledem otužilců prokázal, že uplavu ve Vltavě tři sta metrů. 26. prosince jsem se zúčastnil memoriálu, což bylo vyvrcholením mého otužileckého snažení.“

Otužilci sobě
Na rostoucí oblibu otužování reagují i různé kluby a společnosti, které nabízejí kurzy pro začátečníky. Podle Tomáš Prokopa se zimnímu plavání můžete věnovat i bez jejich absolvování. Stejné rady dostanete v jakémkoli otužileckém klubu nebo skupině ve vašem okolí zdarma. Takovou skupinu je dobré vyhledat i proto, že první ponor do studené vody byste nikdy neměli absolvovat sami, ale vždy se zkušeným otužilcem, který vám přesně popíše, jaké máte pocity, co se děje s vaším tělem a co bude následovat. „Ty pocity jsou pro tělo zcela nové a člověk na ně není a ani nemůže být nijak připravený. Po vstupu do vody se stahují svaly a jakoby i celé nitro, vy máte pocit, že nemůžete dýchat a umíráte. Je důležité, že vás doprovod v tuto chvíli upozorní, že stejné pocity měl také a že jsou pro pobyt ve studené vodě zcela normální,“ vysvětluje Tomáš Prokop. Jde o takzvanou akutní stresovou reakci, na níž tělo odpovídá tak, že se zrychlí dech, rychleji tluče srdce a v těle se uvolňuje kaskáda hormonů, včetně jednoho z hormonů štěstí endorfinu nebo také adrenalinu, které dělají z obyčejného těla odolné supertělo.
Napoprvé byste měli zůstat ve vodě jen půl minuty až minutu, poté šok těla pomine. Je ale dobré ho zažít a překonat, aby tělo získalo dobrou vzpomínku a vy se k zimnímu plavání vrátili. Po první minutě v ledové vodě sice můžete mít pocit, že v rybníku či řece vydržíte pět nebo i deset minut, ale nedoporučuje se to. Dobu otužování prodlužujte postupně. Stejně tak je dobré se do chladné vody nořit nikoli denně, ale pouze dvakrát až třikrát týdně a dobu neustále prodlužovat. Tělu ale rozhodně dopřejte čas na regeneraci. Po vylezení z vody se podchlazené tělo začne třást. Jde o zcela normální úkaz, vyrábí si tak přirozenou cestou potřebné teplo. Třes není dobré potlačovat. Po otužování je nejlepší zahřát se pohybem – ideálně chůzí nebo lehkým klusem.
Jiné je to ovšem s frekvencí sprchování studenou vodou. Tu odborníci naopak doporučují absolvovat denně, jen na vás záleží, zda se ji dáte ráno nebo večer.

Zdraví a komunita
Benefity otužování jsou jak psychické a fyzické, tak společenské. Tím, že si tělo zvykne na nižší teploty, zlepší svou odolnost vůči sezonnímu nachlazení. Lépe se adaptuje na různé teploty a změnu ročních období či teplotní výkyvy. Dojde také k nastartování metabolismu, neboť pocit chladu pomáhá trávení. Díky uvolňování hormonu štěstí lépe odoláváte stresu a díky důkladnému okysličení všech orgánů máte více energie. „Otužování jsem si oblíbil nejen kvůli prevenci kardiovaskulárních onemocnění a obecnému zocelení lidského organismu, ale i dopadu na lidskou psychiku. Člověk se musí naučit zrelaxovat, soustředit se sám na sebe a svůj dech a tím pádem otužování funguje pro některé – mě nevyjímaje – jako způsob meditace,“ říká Adam Doleček (na titulní fotografie druhý zleva), který se k otužování dostal přibližně před třemi lety v rámci osobní přípravy na kondiční kurz na fakultě tělesné výchovy a sportu, kde studuje, a od té doby se otužování věnuje víceméně pravidelně.
Nejen díky pozitivním zdravotním účinkům na zdraví, ale protože lze otužování provozovat prakticky u jakékoli řeky nebo rybníku, vzrostl o něj zájem v době koronavirové pandemie, kdy byla klasická sportoviště uzavřená. „Byl to i můj případ, s otužováním sem začal v době covidové a je to výborná zkušenost, mohu jen doporučit. Zlákal mě kamarád z Únětic, též začátečník. Vyjma únětické lokality Ostroff je rybník Terezka druhým místem, kam občas zajdu,“ říká zastupitel Lukáš Pokorný (PRAHA 6 SOBĚ). Do zimní Terezky občas chodí i zastupitel Oldřich Kužílek (STAN). „S partou známých také vždy před Silvestrem oslavíme konec roku pořádným ponorem do ledu,“ říká.
Otužování pak slouží i k poznávání nové skupiny lidí, jak potvrzuje Jack Bright, původem z Velké Británie. „U nás máme moře a mírnější klima, rozdíl mezi podzimním a zimním plaváním není tak velký. V Praze mě fascinovalo, že se lidé otužují i v mrazech, navíc si vyprávěli, že chodí plavat také do Punkevní jeskyně. Rozhodl jsem se to zkusit s nimi,“ říká Jack Bright. Nejprve ho prý překvapilo, že lidé plavou ve Vltavě. „Čekal jsem, že bude v řece oddělená a speciálně pro otužilce připravená část, ale oni šli přímo do řeky. Přidal jsme se k nim. Později, v době covidu, jsme s kamarádem z Hanspaulky začali chodit na Džbán, vytvořili jsme si malou skupinu lidí a potkáváme se tam několikrát týdně,“ dodává.

Český pohár v zimním plavání
I otužilci mohou soutěžit a měřit svou výkonnost. „Rozhodně se nesoutěží v tom, jak dlouho člověk vydrží v ledové vodě, to je stejný nesmysl jako se předhánět, kdo skočí z větší výšky. Každé tělo má své limity a platí, že maximální doba pobytu v ledové vodě – jako ledová se označuje voda do čtyř stupňů Celsia – je dvacet dva minut,“ vysvětluje Tomáš Prokop. Jak tedy otužilci soutěží? V plavání. Už od sedmdesátých let minulého století se koná Český pohár v zimním plavání. Skládá se z 25 až 27 závodů, které od 1. října do 30. dubna probíhají na různých místech. Česká republika je při tom jediný stát na světě, který má dané a precizně propracované předpisy zimního plavání. Účastníci jsou rozděleni do skupin a plavou na vzdálenost sto až tisíc metrů, přičemž musejí začínat na těch nejkratších a jak si postupně vyplavávají takzvané otužilecké třídy, smějí absolvovat delší vzdálenosti. V otužování se dokonce pořádají mistrovství světa.

Kde se otužovat?
⟶ Otužilce v Praze 6 nejčastěji vidíte v rybníku Terezka nebo vodní nádrži Džbán. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka však před dvěma lety dokončil projekt zaměřený na rozšíření potenciálních koupacích míst v Praze. Prověřil velké množství lokalit a výsledky najdete v interaktivní mapě na adrese
www.dibavod.cz/vodni-rekreace-praha.
⟶ V Praze 6 projekt zařadil mezi plochy vhodné ke koupání kromě vodní nádrže Džbán a rybníku Terezka i sousední Libocký rybník nebo retenční nádrž Jiviny.
⟶ K otužování je vhodná Vltava, zvlášť okrajové části. V centru města mohou být nebezpečné parníky a jiné projíždějící lodě. Chcete-li znát aktuální teplotu vody ve Vltavě, najdete ji na www.otuzilci–praha.cz.