Novoroční rozhovor se starostou Tomášem Chalupou

O výstavbě rychlodráhy, metra, o komerčních centrech nebo parkování noviny Šestka v průběhu loňského roku obsáhle informovaly. Od té doby byla redakce zaplavena dopisy a stanovisky. Obsáhlá diskuse na tato témata se vede na internetových stranách Prahy 6. V rozhovoru se starostou Tomášem Chalupou jsme se proto rozhodli k těmto tématům vrátit.

Rychlodráha a metro ­ pravděpodobně nejčastěji zmiňovaná slova jak v dopisech čtenářů, tak zejména na internetu. Stále rychlodráhu odmítáte?

Rozhodně jsem svůj postoj nezměnil a myslím, že ho nezměnili ani moji kolegové v zastupitelstvu, to za prvé. Za druhé je ale třeba říci, jaký je vlastně postoj naší radnice. Musím se ohradit proti tomu, že bych kdykoli v minulosti použil termín "metro nebo rychlodráha", jedno nebo druhé, protože tak problém opravdu nestojí.

Promiňte, řada čtenářů to tak vnímá. Na internetu každou chvíli čteme věty: díky odporu pana Chalupy proti rychlodráze bude nebo nebude to či ono.

Rychlodráha není samostatně stojící otázka, je to součást celkového problému, který se jmenuje dopravní obslužnost severozápadní části Prahy a příslušné části Středočeského kraje. Jde nejen o obsluhu letiště, ale také občanů Prahy 6 a také ­ a to v mnohem větším objemu než představuje letiště ­ obsluhu obyvatel středních Čech dojíždějících do Prahy za prací. Letiště je jen jedna, byť významná součást problému. Základní podmínkou přitom je, že řešení musí být maximálně ohleduplné k životnímu prostředí, tedy hromadná doprava a to kolejová. V tom jsme myslím se všemi ve shodě.

V čem se ale s některými lišíme, je způsob řešení. Praha 6 tvrdí, že naši občané, (a ti budou vždy na prvním místě), spolu s občany středních Čech by měli být primárně obsluhováni prodlouženým metrem. V tom jsme postoupili velmi daleko. Byla nalezena plná shoda všech městských částí této části Prahy s vedením města, kudy konkrétně povede celá stopa. A fakt, že neskončí na Zličíně, jak to ještě před časem vypadalo, ale na Dlouhé míli v Ruzyni, je podle mne nejlepší zpráva za posledních deset let. Věříme, že je to řešení jak pro šestkové občany, tak i pro Středočechy nejlepší a nejefektivnější. Druhou věcí je obsluha letiště. Domníváme se, že letiště by, tak jako jinde ve světě, mělo být obsluhováno několika alternativními dopravními systémy, a to metrem a také komfortním rychlovlakem s odbavením v centru a návazností na mezinárodní spoje. Tvrdíme, že pro velkou část cestujících, zejména těch, kteří volí tzv. nízkonákladové lety, bude vždy hlavním kritériem výběru dopravního prostředku jeho cena. Tito lidé budou využívat metro. Existuje však nemalá, nikoli většinová skupina cestujících, pro které bude hlavním kritériem výběru rychlost a komfort a tady metro nestačí. Těm by měl sloužit komfortní rychlovlak a tomu se nijak nebráníme.

Znamená to, že už nejste proti rychlodráze?

Tak problém nestojí. Řekl jsem, že musí jít o moderní, komfortní rychlovlak s návazností na mezinárodní spoje. To je to, proč my navržené řešení rychlodráhy rozporujeme. Nejsme totiž přesvědčeni, že Masarykovo nádraží bez návaznosti na významné spoje jako cílová stanice tato kritéria splňuje. Domníváme se, že cílovou stanicí by mělo být buď Hlavní nádraží nebo nádraží Smíchov či Holešovice. Teprve až se vybere, které z nich je nejvhodnější, bude možné se bavit, kudy a jak tuto cílovou stanici spojit s Ruzyní. Je možné, že nakonec opravdu jako nejvhodnější zvítězí stávající Buštěhradská dráha. Pak ale v žádném případě nesmí jít o řešení, která dosud byla navrhována, tedy dvoukolejná trať na povrchu v řadě míst s tubusem vysokým až dvanáct metrů. Takové řešení je a bude vždy pro Prahu 6 zcela nepřijatelné.

Z čeho se to zaplatí? Na internetu je dotaz, který říká: V Praze 4 se bude stavět metro, v Praze 6 čistírna, město musí rovnoměrně rozložit peníze.

Takto to není možné stavět. To, že v katastru Prahy 6 bude vznikat nová čistírna, není o tom, že bychom potom nějak volali. Právě naopak! Je zcela absurdní stavět tyto věci proti sobě.

Otázka, kde vzít peníze, je ale důležitá. Má však řešení. Uvědomme si, že Praha je třináctý nejbohatší region Evropy. Je bohatší než regiony, kde se za rok staví dvakrát víc kilometrů nových silnic či podzemních drah. Jde jen o to, jestli vláda bude pokračovat ve své politice "Praze vzít a jinde utratit". Pokud Praze zůstane přiměřená část daní, které se na jejím území vyberou, bez problémů bude mít jak na čistírnu, tak na metro v Praze 6 i v Praze 4. A nebude se muset zadlužovat.

Často zmiňovaným problémem je i výstavba obchodních komplexů. Řada čtenářů si stěžuje, že v Praze 6 není pořádně kde nakupovat, že v tomto ohledu Praha 6 zaostává za ostatními částmi města.

To je pravda a velmi mne to trápí. Určitého zlepšení se dočkáme už letos, kdy bude otevřeno nové nákupní centrum Šestka na Dlouhé míli a snad také centrum Vypich. Nepochybně ale výrazné zlepšení lze čekat teprve poté, co bude dostaveno Vítězné náměstí, konkrétně plocha před vysokými školami. Tady výstavba opravdu hodně spí. Viníkem však v žádném případě není naše radnice. Jak už to někdy bývá, základním problémem je neschopnost dohody vlastníků pozemku, konkrétně vedení Vysoké školy chemicko-technologické a ČVUT.

V průběhu roku se sešla na radnici řada petic. Lidé protestovali proti podzemním i nadzemním garážím, dopravním stavbám... Někde jste reagovali výzkumem veřejného mínění. Není to trend, že si takto někteří lidé prosazují, co chtějí a blokují tak vlastně jakékoliv řešení?

Víte, všude kolem nás se mluví o tom, jak je to bezvadné, že máme jakousi občanskou společnost, že se lidé berou o své zájmy. Jsem velmi rád, že lidé projevují zájem o své okolí. Myslím, že nás nikdo nemůže obviňovat z toho, že s občany nekomunikujeme, že se neptáme na jejich názory. Myslím, že tolik diskuzí s občany jako dělá naše radnice, nedělá žádná obec kdekoli v České republice. Přiznám se ale, že nad některými požadavky opravdu kroutím hlavou. Jestliže mám na stole dvě petice se zhruba stejným počtem občanů z Baby, v niž jedni ­ ti co bydlí blíž zřícenině a tedy zhruba kilometr od nejbližší autobusové zastávky ­ volají po bližší autobusové lince, a druzí ­ bydlící blíž Hanspaulce a tedy i blíž autobusu ­ proti tomu protestují, protože nechtějí, aby jim jezdil blízko domu, pak opravdu váhám, zda je to s tou občanskou společností v pořádku. A stejné případy naleznete kdekoli jinde. Ti, co mají auta, kritizují, že není kde zaparkovat, ti co auta nemají, nechtějí budovat parkoviště a nebo alespoň ne tam, co oni bydlí. Všichni zakládají občanská sdružení a tvrdí, že mluví za všechny. To věru není radostný obraz.

Jak to ale chcete řešit?

Je to těžké. Opravdu musím říct, že hledáme řešení. Tvrdím, že jedinou cestou je pokusit se lidi přesvědčit, pokud chtějí zasahovat do správy věcí veřejných, a to je dobře, aby to dělali i s pohledem na širší celek a ne jen na svůj vlastní dvoreček. A také, aby za svá slova nesli odpovědnost. Dosud si občanská sdružení mohou dělat, co chtějí, a žádnou odpovědnost za oddalování řešení nenesou. 

Sedlečtí mají od ledna vlastní informační kancelář. Každé pondělí a středu je jim od 12 do 17 hod. k dispozici pracovnice úřadu, která poskytuje informace, tiskové materiály a zajišťuje ověřování dokumentů. Ve středu od 17 do 18 hod. je zde též městský strážník. Kancelář je v obecním domě na místě bývalého bistra. Místnost v dezolátním stavu radnice opravila, k tomu i fasádu domu a okna.