Sedm divů Prahy 6
Největším divem je břevnovský klášter
Že je Praha 6 výjimečnou čtvrtí, kde se koncentrují krásné
historické budovy, okouzlující příroda i moderní stavby, poznávají turisté při
svých návštěvách. Dovedou však její krásy ocenit i obyvatelé, kteří kolem nich
denně procházejí? Co považují lidé v Praze 6 za obdivuhodné?
Stejně jako
svět nebo Česká republika, Praha 6 má také svých sedm divů. V internetové
soutěži, kterou od září do listopadu připravila radnice na svých webových
stránkách volili lidé sedm nejobdivuhodnějších objektů. Mezi touto sedmičkou se
skrýval do konce listopadu i největší Div Prahy 6. O pouhých osm hlasů se jím
stal v závěrečném superfinále břevnovský klášter. Vítězství břevnovského
kandidáta jakoby předznamenalo, že celý příští rok se v Praze 6 odehraje pod
hlavičkou oslav 100 let Břevnova. „Je to více méně očekávaný výběr. Moc mě ale
potěšilo, že se do sedmičky dostal i areál Ladronka, že lidé hlasovali i pro
soudobou stavbu. Ladronka je opravdu jedinečná stavba,“ řekl svůj první dojem z
volby čtenářů starosta Tomáš Chalupa a dodal: „Při tvorbě ankety jsme se
inspirovali podobným projektem, během nějž bylo vyhlášeno sedm divů České
republiky.“
Do ankety, která trvala 12 týdnů, přišlo celkem 2 527
platných hlasů. V září radnice navrhla pětatřicet objektů a míst a lidé měli
možnost doplnit další. Celkem se nakonec volby zúčastnilo pět desítek objektů.
Opakovaným vyřazováním postupně zůstalo ve hře sedm staveb. Těsně před branami
sedmičky divů zůstalo Vítězné náměstí, mezinárodní letiště Ruzyně a Hradiště
Šárka se shodným ziskem 92 hlasů.
Břevnovský klášter 347 hlasů
Jako první mužský
klášter v Čechách byl založen roku 993 knížetem Boleslavem II. a (posléze) sv.
Vojtěchem. Nadějně se rozvíjející duchovní centrum bylo vypleněno husity a
následně při bojích třicetileté války. Dnešní podobu vrcholného baroka má od 1.
pol. 18. století, kdy byl Kryštofem Dienzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem
postaven kostel sv. Markéty, konventní budova a prelatura. Komplex byl v roce
1991 vyhlášen Národní kulturní památkou ČR. Objekt Vojtěšky se při oslavě
milenia kláštera stal domovem papeže.
Obora Hvězda s letohrádkem 334 hlasů
Lovecká obora o rozloze 86,5 ha vznikla za Ferdinanda I. v roce 1534 z
původního lesa zvaného Malejov. Vlastní letohrádek pak roku 1555 vestavěl dle
vlastního návrhu Ferdinand Tyrolský z lásky k jedné z nejkrásnějších žen
renesance Filipině Welserové, s kterou byl tajně oddán. Nástropní štuky
letohrádku patří k jedinečným renesančním památkám střední Evropy. Letohrádek
využívá Památník národního písemnictví pro výstavní účely, spolu s oborou je od
roku 1962 prohlášen za Národní kulturní památku ČR.
Stará čistírna odpadních vod v Bubenči 154 hlasů
V
letech 1895 – 1906 byl v Praze podle projektu anglického inženýra W. H. Lindleye
vybudován stokový kanalizační systém vč. čistírny odpadních vod. Čistírenská
technologie – česla, lapače písku i sedimentační nádrže jsou ukryta v podzemí a
s minimálním poškozením dodnes prezentují mistrnou práci s cihlou. Přestože byla
původně uvažovaná kapacita pro 400 tis. obyvatel, zařízení sloužilo až do roku
1967. V dnešní době zde působí Ekotechnické muzeum, které zpřístupňuje
veřejnosti tuto unikátní technickou památku.
Vila dr. Müllera 135 hlasů
Vila dr. Müllera
od předního architekta moderny Adolfa Loose byla postavená v letech 1929 - 1930.
Představuje výjimečnou ukázku tzv. „raumplánu“, to je řešení vnitřního prostoru
v několika úrovních při zachování lapidárního vnějšího kubického objemu. Vila
byla prohlášena v roce 1995 za Národní kulturní památku ČR.
Barokní opevnění s Píseckou bránou 120
hlasů
V severozápadní části Prahy zůstaly zachovány bašty barokních
fortifikací s jedinou zachovalou městskou branou – Píseckou bránou, zvanou též
Bruska či Karlova. Dle návrhu Františka Vogota byla postavena roku 1721
architektem G. B. Alliprandim. Vlastní brána byla roku 2001 Městskou částí Praha
6 zrekonstruována na kulturní zařízení.
Strahovský stadion 119 hlasů
Ve své době
největší stadion v Evropě – Strahovský, byl budován od roku 1926 a pojal v
útrobách svých tribun více než 180 tisíc diváků. Původně dřevěné tribuny byly v
roce 1930 nahrazeny slavnostním Sokolským stadionem dle návrhu architektů Aloise
Dryáka, Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Dnešní komplex pěti stadionů a
dalšího sportovního vybavení je využíván pro sport v rozsahu neodpovídající
ambicím areálu. Příprava transformace celého areálu je zatím v rovině
teoretické.
Areál volného času Ladronka s usedlostí 106
hlasů
Původní fortifikační usedlost Ladronka uprostřed pásu Strahovsko –
motolských svahů sloužila jako hospodářská usedlost. Od roku 1950 byl objekt
opuštěn a trvale chátral. V roce 1993 byl obsazen squatery. V letech 2002 – 2005
zde byl zřízen Prahou 6 Areál volného času, jehož páteř tvoří zatím 3,8 km
dlouhá in-line dráha. Stravovací a sociální zázemí areálu je v rekonstruované
usedlosti. Pro své výjimečné řešení a společenský význam obdržel areál s
usedlostí cenu za Stavbu roku 2006.
Kompletní seznam nominovaných divů na
www.praha6.cz