Čestní občané 2017

náhled souboruU příležitosti Dne městské části Praha 6, který proběhl začátkem září, udělila Městská část čestná občanství  a také cenu městské části celkem osmi osobnostem.

Jsem rád, že stále mezi námi nacházíme osobnosti výrazných úspěchů ve svém oboru, kteří proslavili nejen své jméno, ale i místo, kde žijí, proto na ně můžeme být právem hrdí. Všichni ocenění se věnovali a věnují své profesi s takovým úsilím, že jsou známí v celé naší zemi a často i za jejími hranicemi,“ řekl na úvod slavnostního předávání starosta Ondřej Kolář (TOP 09).

Čestní občané 2017

Generálporučík Jaroslav Klemeš
Narodil se v roce 1922 a byl příslušníkem čs. zahraničního odboje za druhé světové války a příslušník paradesantního výsadku Platinum – Pewter. Po obsazení ČSR nacisty se rozhodl pro odchod do zahraničí, zúčastnil se bojů o Francii a později se přesunul do Anglie. V roce 1945 byl v rámci Operace Platinum – Pewter vysazen poblíž Nasavrk. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině, v závěru války se přesunul do Prahy.  V roce 1950 byl propuštěn z činné služby, krátce na to zatčen a patnáct měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Následně byl odsouzen ke dvěma letům vězení za neoznámení trestného činu zrady. Po propuštění pracoval v dělnických povoláních, v roce 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. Po roce 1990 byl povýšen na podplukovníka a později plukovníka v záloze. Dne 8. května 2010 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti brigádního generála. Jaroslav Klemeš zemřel 7. srpna 2017.

 
Prof. MUDr. Jiří Zámečník, CSc.
Devadesátiletý Jiří Zámečník je legendou české radioterapie. V roce 1955 promoval na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy v Praze s následnou atestací v obou základních onkologických oborech. Po pádu komunistického režimu získal docenturu na 1. Lékařské fakultě UK v Praze a jeho domovským pracovištěm se stal Ústav radiační onkologie v Praze Na Bulovce, kde působil od roku 1955. Podílel se na vývoji a propagaci radiační onkologie u nás i ve světě, za což dostal řadu ocenění. Za II. světové války byl členem revolučních oddílů Junáku a v roce 1945 se aktivně podílel na Pražském povstání. V roce 1949 byl za svou angažovanost zatčen a strávil osm měsíců v pracovním táboře na dole Anna v Rynholci. Je autorem a spoluautorem 22 publikací a více než stovky textů v odborných časopisech.

Vilém Prečan
Český historik, narozený v roce 1933, se zabývá moderními českými dějinami. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. V historickém ústavu ČSAV se věnoval mimo jiné vztahům Čechů a Slováků ve 40. letech 20. století, významně zasáhl do debaty o federalizaci Československa. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Pracoval  jako vrátný, ve skladu či šatnář, zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. Spoluzaložil a do roku 1994 vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu, které shromažďovalo samizdatovou literaturu. Po návratu do Československa založil Ústav soudobých dějin ČSAV, jehož byl ředitelem. Je členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Je držitelem Řádu Tomáše Garriqua Masaryka III. třídy a dalších ocenění.


Čestní občané in memoriam


Emil Filla
Emil František Josef Filla, jak zní celé jeho jméno, se narodil v roce 1882.  Významný český kubistický malíř, grafik a sochař žil v Praze na Ořechovce v Lomené ulici, kde obýval polovinu dvojvily postavenou v takzvaném holandském stylu s režným zdivem na fasádě.  Vedle intenzívní malířské tvorby se soustředil také na práci v českém odboji, působil v tzv. České Maffii.  První den 2. světové války byl zatčen a převezen do koncentračního tábora v Dachau a později v Buchenwaldu. Na rozdíl od mnoha dalších vězení přežil a hned v roce 1945 mu byla uspořádána v Mánesu výstava. Po válce pokračoval ve své práci, v malbách i grafikách navázal na předválečné cykly a intenzivně se věnoval zátiší. Od roku 1947 až do smrti vytvářel krajinomalby Českého středohoří. Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Emil Filla zemřel v roce 1953, ocenění za něj převzal prasynovec.


Věra Čáslavská
Československá sportovní gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa Věra Čáslavská se narodila v r.1942. Po sametové revoluci byla v letech 1990 – 1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995 – 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. V roce 1968 se zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. Později se věnovala trenérské činnosti, a to i v Mexiku. V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport. Zemřela v roce 2016, cenu za ní převzala dcera.

Cena městské části

Heřman Volf
Sportovec  Heřman Volf se narodil v roce 1966 a od dětství plaval, věnoval se atletice a lyžoval. V roce 2006 se mu na lyžích stal těžký úraz a skončil na invalidním vozíku. Na lyže se vrátil přesně rok a den po nehodě. Pomohla mu k tomu výdrž, kterou získal během vytrvalostních disciplín. Teď se ale spíše věnuje jízdě na upraveném kole s ručním pohonem pro zdravotně handicapované. Každý rok na něm s kamarády podniká velkou cestu a snaží se svým výkonem motivovat ostatní. Před pěti lety ujel během dvaceti dnů přes 1 500 kilometrů do Vatikánu, aby se zde setkal s papežem Benediktem XVI. Vezl mu „poselství naděje českých vozíčkářů“.


Miloň Čepelka
Český básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog  se narodil v roce 1936. V roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu – tam ho přivedl jeho přítel Jiří Šebánek. Miloň Čepelka je jeden ze zakládajících členů Divadla Járy Cimrmana, kde dodnes hraje. Roku 1969, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku normalizace, z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“. Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek, tří novel a jedné knihy povídek. Po roce 1990 po několik let připravoval na ČRo 2 – Praha pořad Dechovková hitparáda.
Zvláštní cena městské ­části pro zahraniční osobnost

Souriya Otmani
Velvyslankyně Marockého království působí v Praze od roku 2012. Je z jednou nejaktivnějších členů diplomatického sboru, aktivně se zapojuje do veřejného života. Aktivně pomohla Městské části Praha 6 při pořádání Festivalu ambasád, kterého se zúčastnilo přes 33 zemí. Od svého působení v České republice spolupracuje na programech pro seniory z Prahy 6.