Budoucnost Trojdomí Šolínova

náhled souboruPříští rok na podzim, přesně 28. září 2024, to bude sto let od otevření Útulného domova pro osamělé ženy v Šolínově ulici, za nímž stála Eliška Purkyňová. Trojdomí sice v průběhu let měnilo názvy, stále si ale udržovalo své původní využití – bydlení a poskytování sociálních služeb pro seniory. V době stého výročí by měl být objekt o něco blíž ke své rekonstrukci a modernizaci. 

Stoleté domy ne vždy vyhovují potřebám současné péče o seniory. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, jak se aktuálně ­zařízení ve správě hlavního města jmenuje, se odsud přestěhoval do moderní budovy na Břevnově a Trojdomí Šolínova čekalo dlouhých osm let na rekonstrukci. Ta se nyní přiblížila. Do architektonické soutěže vyhlášené hlavním městem se přihlásilo pět architektonických studií a kanceláří, z nich do druhého kola postoupily tři. Nakonec zvítězilo studio Škarda architekti.

Různé druhy služeb
Nově zrekonstruované zařízení by mohlo poskytnout až kolem devadesáti míst nabízejících různé typy a druhy služeb – od tolik žádaného denního stacionáře přes odlehčovací službu až po moderní domov pro seniory. Místa ve všech těchto kategoriích zoufale chybí nejen na šestce, ale v celém hlavním městě. Domov Elišky Purkyňové v současnosti nabízí tři sta míst ve svých dvou objektech, které se nacházejí v Thákurově ulici v Dejvicích a Cvičebné na Břevnově. V pořadníku ovšem čeká přes čtyři stovky dalších zájemců. Je patrné, že se potřeby společnosti budou měnit, proto také budova a vnitřní uspořádání jsou navrženy tak, aby byla variabilní a využití jednotlivých vnitřních modulů šlo podle nově nastalých situací měnit.
„Mám představu, že bychom s našimi klienty a jejich rodinami chtěli být v kontaktu ještě před tím, než je převezmeme do péče. Proto bychom rádi nabídli zhruba dvacet míst v denním stacionáři. Jde o službu, kdy jsou u nás senioři pouze přes den, v době, kdy je rodina v práci, my se o ně postaráme, zajistíme jim základní zdravotní péči i seberealizaci. Na večer a noc se vracejí domů,“ vysvětluje ředitelka domova Elišky Purkyňové Eva Kalhousová. Podle ní objekt v Šolínově ulici, například ve srovnání s domovem v Cvičebné, nabízí ideální podmínky – je jen kousek od metra i zastávek autobusu a tramvaje.
Další prostor by měl být pro takzvanou odlehčovací službu. Ta slouží ke krátkodobému pobytu seniorů například v případě, kdy rodina starající se o seniora doma potřebuje odpočinek, chce odjet na dovolenou, ale i v prostších situacích, například když je rodina krátkodobě indisponovaná nemocí, je potřeba v bytě vymalovat a podobně. Tuto službu rodiny využívají i v době, kdy naléhavě hledají pro své příbuzné stálé místo v seniorském zařízení.
V popisu objektu však najdete i několik bytů pro krátkodobé bydlení se společným zázemím. „Protože se bohužel hodně zabýváme také paliativní péčí, chceme rodinám nabídnout důstojné prostředí, kde by se svými příbuznými mohly trávit poslední dny, a to dvacet čtyři hodin denně a v naprostém soukromí,“ vysvětluje ředitelka domova. Sloužit by mohly i manželům, z nichž jeden je ještě soběstačný a druhý už potřebuje péči odborného personálu. Pokoje v domově by měly být pouze jedno- a dvoulůžkové.

Umění kompromisu
Rekonstrukce Trojdomí Šolínova je také o kompromisech, kdy architekti musejí umístit moderní seniorské zařízení do sto let staré budovy, respektovat půdorysy pater, nosné stěny, schodiště a vyrovnat se s dalšími omezeními.
Někteří však od rekonstrukce takového domu očekávají více. „Současnou podobu návrhu na rekonstrukci považujeme za promarněnou příležitost vybudovat v srdci Dejvic moderní centrum sociálních a zdravotních služeb pro seniory, jejich rodiny a celou komunitu,“ konstatuje zastupitelka a členka ­komise pro sociální a zdravotní problematiku Tereza Hubáčková (Piráti). „Moderní zařízení zmíněného typu přece bylo nejen v původním zadání hlavního města, ale i ve vítězném návrhu architektonické soutěže, který vybrali odborníci. V mezičase však proběhly změny, které jsou jednoznačně k horšímu: ­zvyšují počet prostých lůžek pobytové služby, pokoje mají často sdílená sociální zařízení, v některých z nich nejsou ani umyvadla, komunitní funkce je okleštěna na minimum.“
S tím však nesouhlasí ředitelka Eva Kalhousová: „Víte, mladý člověk má představu, že každý touží po vlastním pokoji s vlastní koupelnou, ale tak to nefunguje. Do našeho domova přicházejí seniorky a senioři, kteří potřebují větší dopomoc, čím dál tím častěji poskytujeme službu i ležícím klientům. Pro ty je malá koupelna nejen nevhodná, ale může být i nebezpečná. Při osobní hygieně potřebují dopomoc sestry a k tomu je lepší prostorná moderně zařízená koupelna. V každém pokoji se počítá s umyvadlem. V neposlední řadě používáme mobilní koupací vany, na kterých je poskytovaná hygiena přímo u ošetřovatelských lůžek.“
Podle odborníků současný systém pečovatelské služby a domácí péče dovoluje lidem, aby zůstali bydlet co nejdéle doma. „Pokud poté přicházejí do pečovatelských a se­niorských zařízení, je třeba rozlišovat, že existují dva typy lidí: pro jedny je autonomie velmi důležitá, a vlastní pokoj včetně sociálního zařízení potřebují, aby se cítili komfortně, do konce svého života. Ovšem velmi často se setkáváme s lidmi, kteří o sebe nechávají celý život a v nemoci pečovat a vyžadují to i v závěru života. Jednolůžkový pokoj, kde by byli sami, by pro ně představoval nekomfortní prostředí.
Proto je ­důležité, aby domy seniorů nabízely všechny typy ubytování, pokojů a služeb,“ dodává internista a geriatr ­Zdeněk Kalvach.
V posledních letech se skladba klientely pobytových zařízení významně změnila, lidé žijí déle doma a do domovů a léčeben přicházejí zejména proto, že jsou nesoběstační a potřebují trvalou ošetřovatelskou péči, často v důsledku závažných zdravotních stavů včetně neurodegenerativních stavů a demence. Proto se připravuje i změna legislativy ve zdravotně-sociální oblasti. „Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že hledání míst pro nesoběstačné pacienty je velmi obtížné. Vítám tedy, že v Praze 6 bude otevřeno další zařízení, které nebude předstírat, že slouží jen pro zdravé, ale že nabídne různé služby a bude mít možnost pružně reagovat na potřeby klientů,“ doplňuje lékařka Iva Holmerová, věnující se sociálnímu lékařství a gerontologii.

Komunitní funkce
Umístění trojdomí blízko frekventovaného Vítězného náměstí, na začátku studentského kampusu, nabízí ideální příležitost pro propojení seniorů, studentů i místních lidí. V rohové budově proto vznikne kavárna s předzahrádkou, která má sloužit jak veřejnosti, tak studentům a samozřejmě klientům domova a jejich rodinám. V přízemí trojdomí by mohla vzniknout i restaurace, služby jako pedikúra či kadeřnictví, pravděpodobně i lékárna, v přízemí objektu by měly vzniknout ordinace praktických i odborných lékařů pro obyvatele objektu i veřejnost. Uvažuje se o pořádání koncertů a dalších kulturních programů, k tomu bude sloužit koncertní sál nebo šestiboký altán ve vnitrobloku. Právě zde se otevírá největší prostor pro vytváření komunity mezi obyvateli domova a místními lidmi. Domov Elišky Purkyňové zde získal od městské části Praha 6 část pozemky nejen na stavbu altánu, ale také k vytvoření zahrady. Podle ředitelky domova určitě domov nechce svou část od zbytku vnitrobloku oddělovat plotem či ji jinak ohraničovat. Pouze zde vytvoří bezpečný prostor pro pohyb seniorů. Pokud zde mají obyvatelé sousedních domů hřiště pro děti nebo tu pěstují zeleninu, bude dobře, když v tom budou pokračovat. Také pro seniory, kteří tím neztratí kontakt s běžným světem.

Sociálně zdravotní stavby a projekty na šestce

o seniory reaguje i městská část, která má rozpracováno několik projektů, které budou sloužit (nejen) seniorům. Všechny tyto projekty mají za sebou architektonické soutěže, jejichž vítězné návrhy byly představeny občanům v dotčených lokalitách.

LDN Drnovská – moderní třípodlažní dům se stovkou lůžek a variabilním vnitřním řešením, které bude umožňovat dělitelnost pokojů. Budova se zelenou střechou dobře zapadne mezi stávající rodinné domy, navíc bude koncipovaná jako energeticky úsporná. Autoři vítězného návrhu Lennox architekti a Rangherka 5 nyní pracují na studii, po níž bude následovat studie pro společné řízení. „Ta by měla být hotová na konci roku 2024 a během následujícího roku projednána a získat stavební povolení. Pak bychom hledali firmu, která léčebnu postaví. Půjde-li vše dle plánu, se stavbou by se mělo začít v roce 2026 a uvedení do provozu je plánováno o dva roky později,“ říká uvolněný zastupitel pověřený pro významné investice Jiří Lála (ODS).

Poliklinika Pod Marjánkou – nejprve realizovaná dostavba nové budovy v místě současných takzvaných klepet a následná rekonstrukce hlavní budovy udělají z Polikliniky pod Marjánkou moderní zdravotnické zařízení. O její podobě také rozhodla architektonická soutěž, v níž zvítězil ateliér o-v architekti. Následovat bude zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí na celou stavbu, které bude trvat zhruba dva až tři roky. Poté bude třeba získat stavební povolením na novou přístavbu. Se stavbou se pravděpodobně začne až v roce 2028, s rekonstrukcí hlavní budovy ještě o dva roky později, až bude tato vyklizena a lékaři přesunuti do nové stavby.

Seniorské centrum Šatovka – projekt, který počítá s opravou staré usedlosti a dostavbou několik domů s malometrážními byty, prošel několika úpravami, a to po diskuzi městské části a obyvatel Šáreckého údolí. Nyní Praha 6 čeká na novou změnu územního plánu, poté bude pokračovat příprava potřebných dokumentací na základě vítězného architektonického návrhu.