Úřad městské části Praha 6 - výtisk z oficiálního webu radnice


Stránky MČ Praha6

Infolinka
COVID-19 / KORONAVIRUS : : kompletní a průběžně aktualizované informace
Úvodní stránka ›› Radnice ›› Oblasti působnosti ›› Bezpečnost ›› Nepřehlédněte ›› Strážník jako hromosvod frustrací ›› detail/podstránka

Strážník jako hromosvod frustrací

 

 

Když došel Rumcajs ke svému krámku pod veží, byly dveře zavřené a visel na nich zámek, jako by to tak mělo zůstat navěky. Po každé straně stál jeden rychtářuv pacholek. „Co tu deláte?” povídá

Rumcajs. „Já si svou poctivost ohlídám sám.” Pacholci hodili rukou ke dveřím. A na nich je přibitá cedule: PRO URÁŽKU STAROSTENSKÉ NOHY NADOSMRTI ZAVŘENO.

Tohle už hnulo Rumcajsovi žlučí. „Jsem prudina švec,” povídá rychtářovým pacholkům, „nedám si něco jen tak líbit!” Pacholci udělali krůček a napřáhli na Rumcajse flinty. „Že jste si rovnou nepřivezli kanón,” povídá Rumcajs. „Ale ono se ješte uvidí!” Pacholci nečekali, hned links rechts a bajonet auf a už ho vedou mezi sebou. Dovedli ho přes město a přes pole až k prvním stromům lesa Řáholce. Tam Rumcajsovi řekli: “Koukej mazat do lesa, a do Jičína už nikdy ani krok!”

Kdo by neznal půvabný příběh Václava Čtvrtka o tom, kterak se z poctivého ševce Rumcajse v malebném a starobylém měste Jičíně stal loupežník? Jen proto, že si dovolil urazit pana starostu!

Co starostu, vždyť on urazil jen jeho nohu!

 

Když se v polovině června roku 2016 mělo hlasovat v Senátu o přijetí zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, byl prakticky jediným tématem debaty nový přestupek proti veřejnému pořádku, specifikovaný v paragrafu 5, odstavec 1, písmeno b). Tedy že přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí fyzická osoba, která zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Pro úplnost dodejme, že zákon 251/2016 Sb. vstoupil v účinnost prvního července 2017 a výše pokuty může v příkazním řízení dosáhnout až deseti tisíc korun. Vybrané přestupky proti veřejnému pořádku se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Pokud bychom jako strážníci chtěli přestupek řešit v příkazním řízení, je naší povinností zjistit stav v evidenci přestupků pro případ recidivy. V diskusi zaznívaly většinou silné věty o potřebě tento bod zákona vypustit: „Kdo má být v právním státě na prvním místě - občan, nebo úředník? Není to nic proti úředníkům, naopak by se tím smazal rozdíl mezi nimi a ostatními lidmi. Tohle není správná cesta. Z úředníků se udělají nadlidé. Zavádíme nový

druh lidí.“ Zastánců se našlo jen málo: „Proč by se měl někdo nechat urážet jenom proto, že vykonává státní správu? Nebo uznáváme, že úředník je parazit a debil?“ Zákon nakonecprošel jen těsnou většinou.Zmíněný paragraf byl hojně v médiích terčem komentářůa diskusí. Většinou se pro něj užíval výraz „urážka úředníka“.Převládaly komentáře, že vážnost a autoritu úřední osobynelze vynucovat podobnými násilnými ustanoveními. Jednáse prý o ochranu arogantních úředníků před oprávněnou

kritikou občanů. Urazíte starostenskou (úřednickou) nohu a skončíte jako vyvrhel. Policie sílí a občan slábne… Přitom diskutující málokdy rozporovali skutečnost, že verbálních útoků na úředníky a policisty přibývá. Na obecních úřadech, úřadech práce, sociálních odborech nebo na ulicích čelí úředníci, policisté a strážníci urážkám, vulgaritám, zesměšňování, napadání. Jednají často s lidmi problematického chování, notorickými stěžovateli a kverulanty. Jednají ale také s lidmi ve stresu nebo v tíživé životní situaci. Jednají s lidmi, kteří jsou vyvedeni z míry, rozrušení určitou situací, kteří nevědí, kudy kam a mnohdy jim „tečou nervy“.

Nicméně, i za těchto vypjatých okolností by se k sobě lidé měli chovat slušně a zdvořile (což samozřejmě platí pro všechny zúčastněné). Tím, že úředníci jednají jménem státu nebo města nebo že policisté a strážníci mají na sobě uniformu, přece neztrácejí základní lidská práva a svobody. Proč by měli nechat na sebe křičet a nechat se urážet? Postavení těchto osob může znevážit nejen urážka, jak je nejčastěji zmiňováno, ale např. i dehonestující fotografie či videozáznam. Není důvod tolerovat

samoúčelné a cílené útoky na dobré jméno, čest, osobní důstojnost, kdy ten který občan pouze ventiluje svou averzi k veřejné moci a svoje frustrace. Jenže – na druhou stranu – kde je ta hranice, kdy se jedná o osobní útok na strážníka a kdy jde „jen“ o přehnanou, neoprávněnou kritiku?

Na portále Iurium.cz vyjádřil Leoš Kudlík následující právní názor: „Osobně se nedomnívám, že by každá nadávka či urážka danou skutkovou podstatu naplnila. Typicky však ke znevážení postavení dle mého soudu dojde v situaci, kdy bude při výkonu své pravomoci daná úřední osoba nahrávána a i přes její nesouhlas bude video uveřejněno na internetu, kde v důsledku tohoto bude osoba dále dehonestována.“1

Malá odbočka za české hranice: třeba v Německu podobný zákon dávno mají. Ukážete policistovi prostředníček a „máte to“ až za čtyři tisíce euro. Stačí, abyste tohle gesto ukázali jen okolo jedoucí policejní hlídce. Tykání policistovi? 400 euro. Dětinské vypláznutí jazyka? 300. Klepání na čelo? 750.

Kmitání ruky před obličejem? Za tisíc. Slovní nadávky? Nejlevnější urážka („tupče“) vás vyjde na 250 euro. Jen se policisty zeptáte: „Was willst du, du Trottel?“ a rázem jste chudší o 500 euro. Výše pokut za slovní urážky, které tady ani při nejlepší vůli nemůžeme citovat, může dosáhnout až

2500 eur.2 Existují postihy za podobné urážlivé jednání vůči soudu, kdy v trestním zákoně, v paragrafu 336 zákona č. 40/2009 Sb. je výslovně zmíněno „pohrdání soudem“: kdo opakovaně závažným způsobem ruší jednání soudu, kdo se při takovém jednání chová k soudu urážlivě nebo soud znevažuje… Paragraf o znevažování úřední osoby při výkonu její pravomoci je účinný přes půl roku. Jaké jsou zkušenosti s jeho uplatňováním? Stal se opravdu nástrojem pro šikanu slušných občanů, kteří se na úředníka nebo jinou úřední osobu jen křivě podívali? V důvodové zprávě k zákonu o některých přestupcích je mj. výslovně zmíněno, že tato skutková podstata může směřovat např. i na jednání některých řidičů, kteří za účelem zdržení úředních úkonů (či jako prostředek pomsty úřední osobě) nepravdivě obviní úředníka či policistu z ovlivnění alkoholem či jiného závadného jednání.

Tato nařčení strážníků v rámci Městské policie Praha řeší výhradně Inspekce MPP HMP. Její pracovník je na místo přivolán vždy, když se občanovi zdá, že strážník je pod vlivem alkoholu nebo drog. Co mi k celé problematice pověděl náměstek ředitele IMP, Mgr. Miroslav Gasman? „Nejdříve se oznamovatele ptáme, z čeho jeho podezření vychází. Snažíme se pokládat doplňující a zpřesňující otázky tak, abychom zjistili skutečný stav věci, zda se opravdu jedná o oprávněné oznámení podezření, nebo naopak znesnadnění hladkého výkonu veřejné moci, tedy obstrukce k řádnému provedení úkonu, či zákroku hlídky

MP HMP.“ „Co se týká obvinění strážníků z těchto dvou věcí, pak je ideální, aby oznámení na podezření ze spáchání přestupku ve smyslu ustanovení paragrafu 5, odstavce 1, písmena b) šlo na místně příslušný správní orgán od nás. My předáme správnímu orgánu případ kompletně zpracovaný. Přijmeme oznámení, máme záznam prvotního telefonátu, například z linky 156, máme informace od oznamovatele, výstupy z Drägera, všechno. Pokud ale strážník chce věc oznámit do správního řízení sám, nebudeme se bránit, záleží na dohodě strážníka a kontrolního zaměstnance. V tom případě poskytneme správnímu orgánu i náš kompletní spisový materiál, jako úřední záznam, kopii o kalibraci Drägera a další, prostě vyjdeme maximálně vstříc.“

Občas se stane, že oznamovatel počká na místě, ale ihned popříchodu kontrolních zaměstnanců hlásí, že došlo k nedorozuměnía obvinění nemyslel tak, jak vyznělo. V takovém případěse žádné podezření z přestupku na správní orgán nepodává.Bylo někdy oznámení na strážníka pod vlivem alkoholu nebodrog pozitivní? „Ne, ještě jsem to nezažil,“ říká Gasman.Časté jsou urážky a vulgarity na naši adresu při použití donucovacíchprostředků. Podle Miroslava Gasmana se i tadyjedná o výkon pravomoci úřední osoby. V úředním záznamuo použití donucovacích prostředků by se tedy měla objeviti zmínka o případných slovních výlevech a rovněž informace,že se případ podle zákona č.553/1991 Sb., paragraf 10, odstavec2 předává příslušnému orgánu pro podezření, že bylspáchán přestupek, jehož projednání patří do působnostitohoto orgánu.Pro další informace a rady jsem zašel ke svojí známé Zuzaně,pracuje na úřadu jedné městské části jako vedoucí přestupkovéhooddělení. Bohužel ji nemohu představit blíže, informacemi poskytla jen pod příslibem anonymity – i jejich úřad másvého tiskového mluvčího.

„U nás nejčastěji řešíme přestupky proti majetku, klasické krádeže v obchodech, poté proti občanskému soužití

a přestupky proti veřejnému pořádku jsou až na třetím místě. Co se konkrétně týká onoho znevážení úřední osoby, dělali jsme jen několik případů v řádu jednotek. Stačily by mi prsty obou rukou. Většinou se jedná o kombinaci s dalšími přestupky, málokdy se jedná o takhle jednoznačně daný přestupek. Většinou jde o rušení nočního klidu nebo napadení jiné osoby, přijela tam policie a teprve následně došlo k hrubému chování vůči policistům v kombinaci s neuposlechnutím výzvy úřední osoby. V takových případech si můžeme pozvat lidi na podání vysvětlení, rozhodnutí není záležitostí dnů.“

Vedoucí Zuzana bere do ruky jeden úřední záznam a rámcově mě seznamuje s jeho zněním: „Tady je ze strany úřední osoby vysloveno podezření na přestupek proti veřejnému pořádku a proti občanskému soužití. Jedná se o přestupky pět – jedna a) i b), takže neuposlechnutí výzvy a znevážení. Dál paragraf sedm, jedna a), takže urážka na cti, dále zase paragraf sedm, jednak vyhrožování újmou na zdraví, jednak jiným hrubým jednáním. Tohle je standardní podoba úředního záznamu.“

Obsahem onoho úředního záznamu jsou i citace vulgarit nejhrubšího zrna. Dozvídám se, že pracovníci přestupkového oddělení nejsou vázáni právní kvalifikací, zmíněnou v ÚZ. Z jejich pohledu je vhodnější, když v úředním záznamu nejsou vyslovené nadávky doslova opsané. Občas totiž citovaná slova ukazují spíše na přestupek podle paragrafu 7, odstavec 1, písmeno a, tedy „fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí“.

Pokud se dojde k názoru, že se jedná o ublížení na cti, pak osoby přímo postižené spácháním přestupku (úředníci, policisté, strážníci) musí vyslovit souhlas se zahájením řízení o přestupku ublížení na cti. Navrhovatelé musejí být obesláni do vlastních rukou a následně během minimálně třicetidenní

lhůty vyjádřit výslovný souhlas se zahájením řízení. Celý rozhodovací proces se tím velmi zpomaluje. Pokud souhlas dán nebude a v úředním záznamu budou popsané i jiné útoky směřující proti hladkému výkonu veřejné moci, může přestupkové oddělení přistoupit k řízení o přestupku podle paragrafu pět zákona č. 261/2016 Sb. Není vyloučený souběh těchto přestupků. Z úředního záznamu musí být zřejmé, že se jedná o verbální útok na hladký výkon veřejné moci, nikoliv na samotnou

osobnost úřední osoby. Pokud přestupce strážníkům vyhrožuje, že je svlékne z uniformy, že strážníci jsou…, že tihle botičkáři a městapáci jsou… (představte si několik vypípaných slov), jedná se nejspíše o paragraf 5 odst.1b. Jestliže se v ÚZ objeví doslovná citace „ty jsi… ty jeden…“, půjde velmi pravděpodobně o ublížení na cti.

Co byste strážníkům doporučili, aby bylo oznámení úspěšné? „Jednoznačně důkazy! Nejlépe ve formě kompletního videozáznamu. Co se týká postavení dotčené úřední osoby, pak není účastníkem řízení, ale je osobou s vybranými procesními právy. M. j. se jí doručuje i rozhodnutí ve věci. Ale liší se její

postavení podle charakteru přestupku.“ Zkrátka a dobře, většinou se dotčená úřední osoba jen dozví, že k nějaké sankci došlo, popřípadě, že věc byla odložena. Zuzana připouští, že zatím je relativně málo zkušeností s řešením přestupku „znevážení úřední osoby“. Odvolací orgány zatím řešily jen minimum odvolání.

Obvinění z alkoholu? „Většinou se tyhle věci nedařilo dotáhnout do závěrečné fáze, kdy by se rozhodlo o sankci. Často se jednalo o tvrzení proti tvrzení. Jen několikrát jsme přijali rozhodnutí o vině, protože se k tomu podezřelý víceméně sám přiznal, ať už u nás v kanceláři nebo před kamerou strážníka. Osobně pochybuji, že tenhle trend se v budoucnu nějak změní. I když si sama můžu myslet cokoliv. Co si budeme povídat, vaše i naše práce je brána jako služba veřejnosti a tak často musíme ve svých pracovních rolích snést to, co by se nás třeba jindy dotklo.“

Podívejme se na případy diskutovaného přestupku, které v druhém pololetí roku 2017 řešili pražští strážníci. Celkově se v pracovních výkazech a statistice objevilo čtyřicet šest těchto přestupků. Nejaktivnější v podávání podnětů do správního řízení byli strážníci z Obvodního ředitelství Praha 1, na které připadá jednadvacet zjištěných přestupků, což je 46 procent. Jeden případ řešili v příkazním řízení za 500 korun v hotovosti, dalších dvacet poslali do správního řízení. Druhý nejvyšší počet se objevil na zdánlivě klidném obvodě Praha 6: hned devět a za pozornost stojí, že většinu jich podávali

okrskáři. Do správního řízení směřovalo osm podání. Jako první řešil tento přestupek jen několik hodin po začátku jeho účinnosti Vladislav, strážník na Praze 11: „Vykazovali jsme podnapilého pasažéra z tramvaje. Měli jsme s ním dost práce, a když už byl konečně venku a zdálo se, že bude klid, začaly z něj lítat nadávky. Bylo skoro nad ránem, už jsem to nechtěl protahovat, ale tohle bylo moc.“ Shodou okolností i druhý řešený případ je z Prahy 11, kdy byl okrskář Martin obviněný z požití alkoholu: „Přestupce se mi vysmívá do obličeje, jak mi to dá sežrat, já tam mlčím, tvrdnu a čekám na inspekci, všechno pak negativní. Tak jsem napsal úřeďák a poslal ho do správka. Nebudu pořád za blbce.“

Většina zjištěných přestupků mířila formou úředních záznamů nebo oznámení o přestupku do správního řízení – celých čtyřicet podezření ze spáchání tohoto přestupku, v příkazním řízení se vyřešily čtyři případy a ve dvou případech bylo řešením napomenutí. Strážník nebo policista by měl vždy vystupovat v roli komunikačně zdatného profesionála a veřejné autority. Neměl by nechat ve vypjatých situacích „prchlivost cloumat svým majestátem“ a ztrácet sebekontrolu. Ale to neznamená, že se budeme pasivně stavět do role fackovacího panáka a hromosvodu frustrací a negativních emocí všeho druhu. Nejsme tady proto, aby si na nás kdekdo chladil žáhu. Nemávejme rukou a snažme se řešit i tyto přestupky. Chráníme a bráníme tím do budoucna nejen sami sebe, ale i své kolegy.

Jaroslav Urban, , foto: DS MP Praha

 



© 2021 MČ Praha 6

 RSS |  SMS info |  Email info |  Mapa stránek |  Prohlášení o přístupnosti |  Prohlášení o ochraně soukromí |  PŘIHLÁŠENÍ do systému


--- konec tisknuté stránky www.sestka.cz/straznik-jako-hromosvod-frustr ---

Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, Praha 6, PSČ 160 52

Kontakty

Ústředna: 220 189 111
Bezplatná infolinka: 800 800 001
Fax: 220 189 111
Email: podatelna{zavináč}praha6{tečka}cz
Datová schránka: bmzbv7c
Web: www.praha6.cz