Úřad městské části Praha 6 - výtisk z oficiálního webu radnice


Stránky MČ Praha6

Infolinka
COVID-19 / KORONAVIRUS : : kompletní a průběžně aktualizované informace
Úvodní stránka ›› Radnice ›› Oblasti působnosti ›› Bezpečnost ›› Nepřehlédněte ›› Život strážníků na Praze 6 ›› detail/podstránka

Život strážníků na obvodě Praha 6

 

Co se vám vybaví jako první, když se řekne “Praha 6”? Jedna z nejdražších čtvrtí Prahy? Hanspaulka, Ořechovka, Břevnov, Dejvice, Bubeneč? Vilové čtvrti prvorepublikového charakteru, kde se tak trochu zastavil čas? Nebo snad vazební věznice Ruzyně? Nebo letiště, které mění název podle momentální nálady ve společnosti? Nejdražší byty v Praze? Diplomatické rezidence? Dobrá adresa?

Praha 6, to jsou ale i jiná místa... Bílá hora, letohrádek Hvězda... Místa, kde se psaly dějiny zemí Koruny české. Nejen osmého listopadu léta Páně tisícího šestistého dvacátého... Jen málokterá událost a málokteré místo se do českých dějin zapsaly tak hluboko... Diskuse o tom, proč by, jak by, co by, kdyby, dodnes neberou konce.

Praha 6, to je i kdysi slavný fotbalový klub Dukla Praha, který v sedmdesátých letech budil obavy ve fotbalové Evropě. Na obvodě vznikla i specifická soutěž malého fotbalu 5+1 neboli “hanspaulská liga”. Co dál? Ministerstvo obrany. Vysokoškolské koleje. ČVUT a Zemědělská univerzita. Národní technická knihovna. Koupaliště Džbán. Ústřední vojenská nemocnice. Šárecké údolí, ve kterém Šárka svedla a následně nechala umučit Ctirada. Opera pod širým nebem tamtéž (vždy začátkem září, vstup zdarma). Divoká Šárka byla v roce 1966 vyhlášena první chráněnou přírodní lokalitou v Praze.

Praha 6, to jsou také ulice pojmenované po místech a událostech spjatých nějakým způsobem s vojenskými událostmi, s bitvami, s generály, s vojáky... Ulice Verdunská, Terronská, Jugoslávských partyzánů, Interbrigády, Jaselská, Charlese de Gaulla, Na baště sv. Jiří, Mariánské hradby, Pevnostní...

Když byste chtěli zajít na obvodní ředitelství městské policie na obvodě Praha 6, museli byste vystoupit na metru Dejvická. Odtud je to ostrým okrskářským krokem asi patnáct minut. Spojitost s různými válečnými událostmi má i adresa Českomalínská 25. Tady sídlí “šestková“ městská policie. Název ulice připomíná tragický osud obce Český Malín na dnešní Ukrajině: založili ji na konci 19. století osadníci z okolí Loun, Žatce a Rakovníka. Třináctého července 1943 sem vtrhli němečtí vojáci, všechny muže a ženy nahnali do kostela a školy, a ty následně podpálili. Celkem tady bylo upáleno, zastřeleno nebo podříznuto přes 400 lidí: 138 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let.

Praha 6, to jsou Dejvice, Liboc, Ruzyně, Střešovice, Veleslavín, Střešovice, Vokovice a části katastrálních území Břevnova, Bubenče, Sedlce a Hradčany. Také to jsou katastrální území obcí Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Suchdol a Sedlec. Severozápadní okraj Prahy. Obvod svým tvarem trochu připomíná předválečnou Československou republiku, jen zrcadlově obrácenou. Zkrátka a dobře, takovou dlouhou jitrnici. Praha 6, to je skoro šedesát kilometrů čtverečních a sto deset tisíc obyvatel - podobně jako Ústí nad Labem, Olomouc nebo Liberec. Zhruba páté místo v republice.

Vítejte na Praze 6.

Samotné ředitelství MP Praha 6 je ukryté v domovním vnitrobloku. Na průčelí sice vlají pražské červenožluté prapory, které lákají ke vstupu, ale vjezd či průchod do dvora je hodně úzký. Dříve než si stačím alespoň letmo přeměřit, jak se sem asi dostanou naše auta, upozorňuje mě kolega na škrábance po stěnách. Obdiv našim řidičům, na stranách musí mít vůli cigaretového papírku. Městská policie na téhle adrese sídlí přes dvacet let. Když vstoupíte do vnitrobloku, pak můžete vstoupit do administrativní části, nebo si jít vyřídit přestupek rovnou přes dvůr. Při první návštěvě jsem si to nasměroval rovnou přes dvůr. Ocitl jsem se na chodbě, kde na mě svítilo světélko „nevstupovat“, ale nemůžu nikam, tady mříž, tady zamčené dveře, tady také zamčeno, tady koule na dveřích, jak se dostanu dál? Stísněný dojem. A když zkouším další dveře, pak se najednou zničehonic ocitnu v dámské šatně, kde na mě vykulí oči ukrajinská uklízečka… Jen se na mě překvapeně dívá s decentně zkříženýma rukama na nahých prsou... Šatna nebyla označená, na mou duši! „Izvini, děvočka!” (Škoda, že podruhé už by to za náhodu nikdo nepovažoval.)

Ředitel obvodu, Bc. Zdeněk Kovanda, nastoupil k městské policii prvního září 1993. Jak vzpomíná na tehdejší léta? „Tehdy byla úplně jiná doba. S dneškem se to nedá srovnat. Neměli jsme skoro žádné pravomoci, lidé nás označovali za šedý mor. Přesto mě ta práce lákala. Bylo to něco nového a také to znamenalo v první polovině devadesátých let i jistou ekonomickou stabilitu. Všechno bylo v pohybu a bylo zřejmé, že se věci kolem městské policie pohnou dopředu.” Jak Kovanda říká, práce ho baví dodnes: “Pořád se učíte něco nového, zákony se mění každou chvíli, pořád vás má co překvapit...”

Když poslouchám ředitele Kovandu, jak se dostal až do ředitelského křesla, připadá mi to jak korálek za korálkem... pěší hlídka, botičky, autohlídka, linka 156, velitel směny, dozorčí na OPES, zástupce ředitele pro okrsky, ředitel. Ale jak sám sám říká: „Možná jsem měl i trochu štěstí. Možná jsem byl ve správný čas na správném místě.”

Jak by představil svůj obvod? „Šestka patří z hlediska statistiky k těm bezpečnějším čtvrtím. Ale samozřejmě i tady máme různá bezdomovecká sídla, i tady se potýkáme s narušováním veřejného pořádku.“ Nedávno se tu objevily modré zóny.Jenže na obvodě zhoustla doprava i v důsledku otevřenítunelu Blanka. Potřebují tady parkovat lidé, kteří dojíždějí zesměru od Karlových Varů, od Slaného, Kladna, Kralup, Horoměřic. Mimopražští si asi jen výjimečně pořídí parkovací kartu, citelně chybí parkoviště P+R. Kovanda podotýká: „Myslím, že zřízení modrých zón by mělo jít ruku v ruce s nějakým systémovým opatřením. Botička nebo odtah nejsou řešením...“

Nejproblematičtější místo na obvodě? „Vítězné náměstí, okolí Hradčanské a Národní technické knihovny. To jsou i okrsky, které máme personálně zdvojené.“ Naopak místo nejklidnější? „Jednoznačně Šárecké údolí a okrajové městské části.“

Tabulkově by tady mělo být sedmačtyřicet hlídkových strážníků a jednačtyřicet okrskářů. Denně tři autohlídky, někdy motorky. Okrskářům jsou směny plánovány podle potřeb okrsku, ale do určité míry lze zohlednit jejich soukromé potřeby. Zástupce ředitele, Michal Šenkýř, mi k tomu poznamenává: „Ale také očekáváme, že okrskáři jsou na oplátku ochotni nám vyjít vstříc při náhlých změnách v plánu služeb, ať už se jedná o neplánované akce, havárie nebo bezpečnostní opatření. Směny jsou podle potřeb v rozpětí 8 – 11 hodin.“

Bezpečnostní opatření na obvodě? Na první pohled se mi zdá, že na Praze 6 se celkem nic neděje… „To byste se pěkně spletl! Stačí fotbal na Dukle a kterýkoliv pražský klub nebo ostravský Baník, to máme o zábavu postaráno. Přes dvacet strážníků na ulici, naši psovodi v metru. Příští týden čarodějnice na Ladronce, ty budou končit nad ránem a v květnu Grand Prix ploché dráhy na Markétě. Tradičně je největší zájem fandů z Polska a Německa, také pro nás rušná záležitost.“

Flora, Flora, tady Flora 60…

S kolegy z výkonu si povídáme o charakteru práce na obvodě. Kolega z operačního střediska mi říká, že ve všední den tady přijímají mezi dvaceti až čtyřiceti oznámeními, kolem osmdesáti procent se týká dopravy. „Teď začalo hezké počasí, sluníčko, teplo a přitom to vypadá, že někteří lidé chtějí těm ostatním zkazit den, samé bagatelní oznámení na parkování, kde auta nikomu a ničemu nevadí. Co se mi nelíbí? Že nám naše COSka posílá kdejakou věc, která ani do naší pravomoci nespadá a my ji vyřešit nemůžeme. Oni jsou ti hodní, co volajícího přepojí a my jsme pak ti zlí a hloupí, co věc nechtějí řešit.“ Jak jsem koupil, tak prodávám…

Jezdíme s Florou 60 centrem obvodu. Pokud už někde nejsou modré čáry, pak je nahrazují tabulky s upozorněním, že parkování je možné jen pro zásobování na dobu patnácti minut. Kolegové z auta mají obvod zmapovaný dokonale: během pětadvaceti – třiceti minut objedeme snad všechna taková místa, na každém z nich se pořizuje fotodokumentace stojících vozidel.

Dostáváme pokyn, abychom zajeli do jakési křižovatky, ve které prý parkují auta ze všech stran. A nejen v křižovatce, ale i na přilehlých chodnících. Podle odhadu oznamovatele se prý jedná asi o třicet aut. Vzhledem k počtu nahlášených aut jede na místo řešit situaci i druhá autohlídka, zajišťující odtahy. Na místě nás čeká překvapení: v křižovatce parkují dvě vozidla, na chodníku jediné. Situaci si přebírají kolegové z odtahu, my jedeme opakovat kolečko po „zásobovacích“ místech.

Na každém místě kolega porovnává stav s dříve pořízenou fotodokumentací, řešením je většinou „parkovačka“ za stěračem. Jen jednou vybíhá z přilehlé restaurace číšník a divoce na nás mává. Vysvětluje nám, že čeká každou chvíli telefonát od manželky z porodnice, má si ji odvézt domů i s čerstvě narozeným klukem. Nevíme, zda je nervózní z hrozby finančního postihu nebo tou budoucí událostí, rozhodneme se mu věřit. Musí si však najít jiné parkování, před restaurací by skutečnému zásobování opravdu překážel. Každý obvod má svoje bezdomovecké lokality, na „šestce“ je to prostor bývalého Strnadova zahradnictví na Veleslavíně. Ještě nedávno to prý byla i tramvajová točna ve Vokovicích. Zdejší místo obývá kolem deseti lidí, a jak říká kolega: „Pořád ti stálí, žádný nový. Všechny už je známe. Místo kontrolujeme nejen my, ale často i péčéerka.“ Rozhlížím se po asi čtyřech hektarech, ležících ladem. Všude vzrostlá zeleň, spíše džungle, chátrající budovy, rozbité skleníky. Plány na jakési zkulturnění pozemků se prý mění každou chvíli, jednou park, podruhé výstavba bytů, potřetí zase něco jiného.

Směna probíhá bez nějakých vzrušujících situací. Pokud už dostaneme nějaký pokyn od operačního, týká se zase jen dopravy. Kolega mi aspoň vypráví historku o místním bezdomovci, který přes den obchází kontejnery, v noci spí v čisté posteli: skoro každý večer si totiž zavolá na linku 156,

strážníkům popisuje strašné a ukrutné bolesti břicha, sténá a svíjí se, předvádění křečí prý vypiloval k dokonalosti… Odmítněte za takových okolností přivolání záchranky, která ho pokaždé odveze do Ústřední vojenské nemocnice na ošetření a nocleh… Když už musíme končit, přicházíme o to nejzajímavější: volá vystrašená paní, že se jí v bytě objevil jakýsi metrový had a je to určitě zmije a i kdyby to zmije nebyla, tak je určitě jedovatý a určitě ji chce kousnout a její dcerku chce taky kousnout a i kdyby ten had jedovatý nebyl, tak může přenášet nějakou infekci a dcerka by mohla dostat nějakou zvířecí nemoc a ona nám půjčí klíče od bytu, protože utekla i s dcerkou k sousedce a do bytu se nevrátí, protože tam hada bude pořád vidět a vůbec, dělejte, je to strašné. (Přes všechnu snahu kolegové neměli štěstí a žádného hada nenašli.) Až budete mít volný den, zkuste vyrazit na výlet do Šáreckého údolí. Půjdete romantickým a skalnatým údolím s potokem, které vás skoro na každém kroku překvapí nějakou nečekanou přírodní scenérií. Klidná, tichá oáza v ruchu velkoměsta. Být Ctiradem, dal bych se svést Šárkou přesně v tomhle krásném, dech beroucím údolí. Jen ten konec příběhu by měl být jiný.

Tož tak a na shledanou na Praze 6.

Jaroslav Urban

, foto: DS MP Praha

 



© 2021 MČ Praha 6

 RSS |  SMS info |  Email info |  Mapa stránek |  Prohlášení o přístupnosti |  Prohlášení o ochraně soukromí |  PŘIHLÁŠENÍ do systému


--- konec tisknuté stránky www.sestka.cz/zivot-strazniku-na-obvode-prah ---

Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, Praha 6, PSČ 160 52

Kontakty

Ústředna: 220 189 111
Bezplatná infolinka: 800 800 001
Fax: 220 189 111
Email: podatelna{zavináč}praha6{tečka}cz
Datová schránka: bmzbv7c
Web: www.praha6.cz