Nové archeologické nálezy od Libockého rybníka podávají unik

náhled souboruVe třetím čtvrtletí školního roku uspořádal Dům dětí a mládeže Praha 6 ve spolupráci s OR AŠSK ČR (okresní rada asociace školních sportovních klubů ČR) a některými školami obvodní kola soutěže v halové kopané – futsalu, basketbalu chlapců a dívek, šplhu, sportovní gymnastice, vybíjené dívek (viz čl. O putovní pohár) a přespolním běhu.

Přes dvacet 7000 let starých hrobů prvních zemědělců mladší doby kamenné, desítky domů ze starší doby železné a část slovanské osady ze 6.-7. století našeho letopočtu odhalil archeologický výzkum v Liboci. Trval více než rok a skončil letos v prosinci.

Na třech hektarech mezi Libockým rybníkem, tratí a ulicí Krajní archeologové prozkoumali na 2000 archeologických objektů: zásobní a odpadní jámy, obydlí, dílny, pozůstatky opevnění či ohrazení, ale i hroby či nerituálně uložené lidské jedince. Na počátku roku bude v lokalitě zahájena výstavba nových bytových domů. Unikátní nálezy budou po zpracování a zdokumentování, což bude trvat asi dva roky, umístěny v Muzeu hlavního města Prahy.

Mezi nejzajímavější z nejstarších nálezů pocházejících z mladší doby kamenné patří bezesporu hrob muže vybaveného mramorovým sekeromlatem a broušenou sekerkou. Jiný hrob byl opatřen několika náhrdelníky z kostěných korálů a malých mušliček. Do stejného období náleží nález plně vybavené dílny na výrobu štípaných i broušených kamenných nástrojů s množstvím hotových i rozpracovaných pazourkových nožů, broušených sekerek a klínů.

Kamenné a kostěné nástroje z neolitického hrobu.

Pár týdnů před ukončením vykopávek v Liboci archeologové objevili téměř 3000 let staré pozůstatky domu s mimořádně zachovaným vnitřním vybavením. Dům je přes dva metry zahloubený pod současný terén, je téměř kruhového půdorysu o průměru 7 metrů a v jeho interiéru jsou patrná místa, kde jeho obyvatelé porcovali a konzumovali maso, kde drtili obilí a kde je skladovali. Zachovala se keramická zásobnice úctyhodných rozměrů na obilí či na vodu, ohniště, pícka a tři kompletně dochované nádoby ukryté pod podlahou chaty jako skrýše nebo stavební obětiny. V jedné z nádob se dochovaly i zbytky původního obsahu, které však teprve budou laboratorně zkoumány. Obyvatelé své obydlí někdy kolem roku 800 před Kr. narychlo opustili a již nikdy se nevrátili. Proč k tomu došlo, se archeologům již asi nepodaří zjistit. Jisté je, že dům byl ponechán opuštěn plně vybavený a zanikl přirozenou cestou. Ze stejného období - starší doby železné - pochází z výzkumu další více jak desítka domů, jáma na těžbu hlíny, na jejíž dno byla pohozena lidská hlava spolu s několika parohy, nebo vybavení kovolitecké dílny. Ostatní obydlí, z nichž v jednom případě známe umístění nejen ohniště, ale i lavice nebo lůžka, byla mnohem menší než dům s vybavením, ale některá byla opevněna palisádou. K vynikajícím nálezům patří i část časně středověké vsi ze 6.-7. století n. l. náležející prvním Slovanům na našem území. K více než desítce domů s vnitřním vybavením náleží i množství obilnic přibližně hruškovitého tvaru, které mají velmi úzké hrdlo a dosahují hloubky přes dva metry. Na jejich dnech se často nacházejí mlecí kameny - žernovy, ale ve výplních těchto zásobních jam byla nalezena i kostra malého dítěte či psa.

A jak se tedy před tisíciletími žilo v Praze 6?

Můžeme-li soudit podle nebývalé koncentrace archeologických pozůstatků, tak velmi dobře. Podél Litovického, posléze Libockého až Šáreckého potoka v Ruzyni, Liboci, Vokovicích i Veleslavíně až po Šárku, nacházíme jedno sídliště a pohřebiště vedle druhého. Teplé mírné svahy obrácené k jihu, dostatek vody i úrodná spraš, to vše lákalo naše předky k usídlení. To, co je pro Prahu od středověku po dnešek Pražský hrad, bylo v pravěku povodí Libockého a dnes zaniklého Dejvického potoka v Praze 6. Lokality s množstvím archeologických nálezů přilákaly na sklonku 19. století první archeology, zejména zakladatele pražské archeologie J. A. Jíru, jehož sbírky jakož i přírůstky jeho následovníků byly uloženy až do počátku devadesátých let minulého století v zámečku na Hanspaulce. Druhdy veřejnosti přístupné archeologické sbírky byly odstěhovány z Prahy 6 a pražský magistrát zámeček prodal.

Základní informace o vykopávkách poskytuje kolemjdoucím informační tabule.