Šestka - zpravodaj MČ Praha 6

Šestka vychází každý měsíc s výjimkou srpna a přináší obyvatelům Prahy 6 aktuální informace o životě v městské části, o dění politickém, společenském, sportovním i kulturním.

Strana 20

praha6.cz
20
červenec / srpen 2026
Rozhovor
ceny, bez navýšení, které dnes vzniká při nákupu měsíčního
nebo čtvrtletního kuponu.
Když se najízdném vybere tak málo, proč nezrušit jízdné
úplně aneulat veřejnou dopravu zdarma, jak se to vněkte-
rých městech děje? Ušetříte zaplatební termily, revizory,
nemusíte vydávat průkazky. Atřeba by někdo přesedl zauta
dotramvaje.
Problém je vtom, že každý, kdo využívá nějakou službu, by si
zani měl alespoň částečně zaplatit. Je jedno, zda jde ozdra-
votnictví, dopravu či cokoli jiho. Je to služba, kterou vám
sto poskytuje vurčité kvalitě, avy byste se najem finan-
cování měli nějak podílet. Když to zjednoduším, co člověka nic
nestojí, toho si obvykle ani neváží.
Aještě jeden praktický detail – jízdenka je dnes alespoň urči-
tým nástrojem, jak zveřejné dopravy vyloučit některé cestu-
cí. Pokud by byla doprava zdarma, tuto možnost byste ztratili.
Kdybyste mohl nějakým kouzlem zařídit ideální veřejnou do-
pravu vPraze, jak by vypadala?
Kdybych mohl mávnutím kouzelného proutku něco změnit,
myslím, že by Praze zásadně pomohlo okružní metro. Celá
veřejná doprava se, řekme odroku 1875 doroku 1990,
budovala tak, aby všechny trasy mířily docentra města. Jsem
ještě ten rk, který si pamatuje, že jsme jezdili naVáclavské
s, doKotvy nebo doMáje nakupovat.
Oddevadesátých let se ale město začalo měnit avznikala nová
centra mimo historické jádro. Patří mezi ně Dejvice, Smíchov,
Butovice, Pankc, Chodov, Holešovice nebo Karlín. Lidé proto
začali cestovat jinak, často se centru vyhýbají. Iproto je takový
tlak nazavádění nových autobusových atramvajových linek,
které centrum objíždějí. Jsem přesvědče, že okružní metro
vtrase Dejvice – Schov – Pankc – Eden – Žižkov – Karlín
– Letná – Dejvice by bylo skutečně tím, co by Praze odleilo
odautomobilové dopravy.
Ookružní lince se ale vněkterých rozvojových plánech mluví.
Takže asi vznikne.
Vzhledem knáklam je takový projekt vsoučasné chvíli nad
finanční možnosti Prahy.
Nějaké leví řešení byste nel?
Kvalitní veřejná doprava je také rych doprava. Pokud s
tramvaje aautobusy nakomunikacích spolný prostor sau-
tomobily obsazenými jedním řidem, nikdy taková veřej
doprava nebude ani rych, ani atraktiv. Opět je to oodvaze
politiků. Pokud by chtěli atraktivní veřejnou dopravu, nemo-
hou bojovat zazachování tranzitní automobilové dopravy na-
íklad naSmetanově nábřeží nebo Malé Straně, kudy projede
osm tramvajových linek zcelého města. Já jsem se vtomto
stě narodil, mám ho rád anelíbí se mi auta vjeho centru.
Kolem Karlova mostu projedou denně desetitice aut, která
tam brzdí tramvaje zKobylis doMoan, nebo zDejvic naPan-
krác. VMoanech pak lidé čekají nazastávce nazpožděný
spoj jen proto, že si někdo chtěl autem zkrátit cestu přes to
nejcennější místo Prahy. Apolitici nemají odvahu stím cokoliv
udělat. Když se vrátím kPraze 6, tady vposledním volebním
období politická odvaha pro preferenci veřejné dopravy byla
achci zato pokovat.
Myslíte buspruhy, nakteré pak řidi aut nadávají?
Nemyslím si, že buspruhy vznikají proto, aby naně řidiči
nadávali. Sloí ktomu, aby řidič vil, že má alternativu, že
zatímco on stojí vkoloně, autobus vedle něj jede. Pokud tam
vyhrazený pruh nebude, autobus zůstane stát vkoloně aniko-
ho to nebude motivovat jezdit veřejnou dopravou abude tam
ještě více aut, tedy ještě delší kolony.
Je šance, že podostavbě vnějšího okruhu, pokterém všichni
vola, se ta situace zleí abuspruhy nebudou třeba?
Osobně tomu nevěřím, ale neznamená to, že bych sdostavbou
okruhu nesouhlasil. Snad se časem uže, zda dostavba vněj-
šího ivniho okruhu Praze odkolon pože. Já bych raji
peníze investoval donové okružní linky metra, ale nejsem
politik aani ten, kdo by otom rozhodoval.
Žijete vŠárce. Jak se zatu dobu znila?
Myslíte park Divoká Šárka, nebo dopravní uzel?
Všichni mluví oparku aopřírodě, tak já se zeptám
nadopravu.
Narodil jsem se naVinohradech, nicméně odsvých pěti let žiju
uDivoké Šárky. Pamatuji si, že když jsem nazačátku devade-
tých let chodil doškoly naPetřiny, chodili jsme poškole se
spolákem doLiboce pěšky avLibocké ulici si kopali balo-
nem. Šlo to, potkali jsme jen pár aut. Dnes považuji Libockou
ulici zadopravní stoku. Je to škoda, přitom by stačilo, aby ob-
čas lidi nechali auta doma anejezdili snimi nutně každý den.
Vystudoval jste dopravní fakultu. Kromě teorie, kolik vozidel
umíte řídit?
Kromě motorky aauta také autobus itrolejbus.
Achote si vsobotu zajezdit třeba autobusem?
Jednou zaměc jdu jezdit, ať už trolejbusem, nebo autobu-
sem. Dělám to ze dvou důvodů. Nechci dopravu projektovat
jen odstolu, jak je nám někdy vítáno. Chci ji vidět také zpoza
volantu, chci vidět, jak funguje vulicích, azískat tak zpětnou
vazbu. Druhá věc je, že mě to baví.
Umíte se tedy vytočit trolejbusem zEvropské naNádrí Ve-
leslavín, aniž byste blokoval vedlejší pruh?
Strolejbusy nalince 59 se jezdí skvěle, naVeleslavíně stačí jet
více ukraje adávat si větší pozor.
Jezdíte jen padesátdevítku naletiště, nebo ijiné trasy?
Snažím se jezdit pocelé Praze. Baví mě dlouhé linky, třeba ty,
které vedou ze severu města až najih. Ute dvě kola, máte
zasebou desetihodinovou směnu ajdete domů. Naopak ty
krátké moc rád nemám.
Když nejste vpráci anejezdíte trolejbusem, co vás baví?
Rád cestuji. Ale nebaví mě ani ležet ume, mám rád města.
Chom se dívat, jak fungují ajak mají řešený veřejný prostor
aveřejnou dopravu. Urbanismus aarchitektura byly další obo-
ry, které mě vždycky bavily.
Je nějaké město, kterým by se mohla aměla Praha inspirovat,
naíklad právě vdopravě?
Vposlední době je to určitě Píž. Před deseti lety byla špat-
ným příkladem toho, jak to dělat. Postavili tam spoustu nových
silnic aokruhů, ale pojejich dokončení se přes veškeré sliby
doprava neuvolnila. Rozhodli se proto pro radikální řešení:
omezují automobilovou dopravu adávají přednost pěším
akvalitní veřejné dopravě. Nebo města, jako jsou Kod,
Stockholm či Curych. Tam bohatí jezdí veřejnou dopravou, pro-
tože auto nepovažují zasymbol svého úspěchu. Kdybychom
evzali jen část vě, jak to dělají tam, byl bych zato vděčný.
Jsme zase uté politické odvahy, vůle avztahu kměstu, vekte-
rém žijeme ajaké ho chceme mít.
Šestka - zpravodaj MČ Praha 6