Hlavní město má nový Metropolitní plán

Zastupitelé hlavního města schválili nový územní plán.

Platit začne pravděpodobně 1. září.

Dokument oproti původnímu plánu přináší odlišný přístup k plánování a rozvoji města. „Současný územní plán je primárně založen na takzvaném funkčním členění města, kdy vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití. Oproti tomu nový Metropolitní plán je založen spíše na ochraně a rozvoji charakteru konkrétního území,“ vysvětluje místostarosta Václav Kožený (ODS), který má v gesci územní rozvoj. 

 Nyní platí přechodné období. Projekty podané do začátku účinnosti nového Metropolitního plánu se budou posuzovat podle toho původního.

Výšky budov a další změny 

Že se oba plány i jejich přístup k rozvoji města liší, pozná i laik – v novém plánu je totiž méně barev. Jednotlivé barvy dnes představují různé funkce území, například bydlení, občanskou vybavenost, výrobu nebo skladování. Metropolitní plán toto členění sice zachovává, hlavní regulace však probíhá prostřednictvím charakteru území. 

 Hlavní město rozděluje na 734 lokalit. Každá z nich spadá do jednoho ze třinácti typů zastavitelných území, které určují její specifický charakter a pravidla pro budoucí výstavbu. 

 Další z významných změn, které Metropolitní plán přináší, je regulace výšky budov. Město rozděluje do čtverců o velikosti 100 × 100 metrů a každému z nich přiřazuje rozmezí počtu nadzemních podlaží, která zde mohou budovy mít – například čtyři až šest nebo šest až osm podlaží. Vychází přitom z okolní zástavby, aby se nestávalo, že se mezi domy objeví nepřiměřeně vysoká budova. 

 Zároveň plán stanovuje takzvanou hladinu věží, tedy místa, kde je možné umisťovat a povolovat výškové budovy. 

 Další změnou je požadavek na uzavření takzvané plánovací smlouvy ve vybraných lokalitách ještě před povolením stavby. Týká se to především velkých projektů, kdy investor buduje nové čtvrti na zelené louce nebo přeměňuje rozsáhlé průmyslové či skladové areály na projekty pro bydlení. 

 Plánovací smlouvy mezi investorem a městskou částí nebo hlavním městem stanovují podmínky, za nichž se developer bude podílet například na financování škol, školek, parků a další občanské vybavenosti. 

 V Praze 6 je mezi plochy, jejichž využití je podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zařazeno deset lokalit. Patří mezi ně například Nová Ruzyně, Hradčanská, Strnadovy zahrady, Dědina, Papírenská nebo sídliště Petřiny.

Ochrana zeleně 

Praha 6 do dokumentu prosazovala, aby byl areál Džbánu přeřazen z běžného čtvrťového parku na park metropolitního významu. To by znamenalo jeho vyšší ochranu. Nový park by také měl přibýt v Nové Ruzyni, kde radnice prosadila vymezení nových parkových ploch podél Drnovské ulice. Lépe chráněné by mělo být i území kolem Divoké Šárky, protože dokument přesněji odděluje zastavitelná a nezastavitelná území.

Zahloubení Břevnovské radiály 

Za největší úspěch považuje městská část prosazení zahloubení Břevnovské radiály. Původní návrh umožňoval povrchové vedení této komunikace po rušné Patočkově ulici, městská část však dosáhla změny. 

 Upravený dokument počítá s tím, že v úseku Vypich – Malovanka bude vymezen tunelový koridor Břevnovské radiály pod Patočkovou ulicí. Toto řešení by mělo omezit množství automobilů v ulicích, snížit hluk a zlepšit kvalitu ovzduší v lokalitě. 

 „Zahloubení Patočkovy je pro nás prioritou. Po letech jednání je konečně zakotveno v Metropolitním plánu jako územní rezerva, což je klíčový krok k faktické realizaci tohoto tolik potřebného projektu,“ vysvětluje starosta Jakub Stárek (ODS).

⟶ Metropolitní plán nahrazuje

územní plán z roku 1999

⟶ O jeho pořízení rozhodlo hlavní

město v červnu 2012, připravoval

se 14 let

⟶ Metropolitní plán prošel třemi

koly připomínek, a to v letech 2018,

2022 a 2025.

⟶ Zastupitelstvo hlavního města

ho schválilo 28. května, předpoklá-

daná účinnost je od 1. září 2026.