Rekonstrukce Kaštanu

Historickou budovu doplní dvě nové

Kulturní centrum Kaštan se změní – historickou budovu čeká rekonstrukce a díky dvěma novým budovám se navýší jeho kapacita, aby zde mohlo vzniknout kulturní a společenské centrum, které Břevnovu chybí. Ačkoli jde o dvě samostatné akce, připravované několik let, realizace by měla proběhnout zároveň.

Historická budova Kaštanu byla od roku 1962 národní kulturní památkou a v současnosti jde o kulturní památku, ačkoli se nedochovala ve své původní podobě. Při stavbě Bělohorské ulice se skoro třetina objektu zbourala, a dokonce se uvažovalo o demolici celého Kaštanu. K tomu nakonec nedošlo.

Protože tady 7. dubna 1878 vznikla Československá sociálně demokratická strana, získala budova památkovou ochranu.

Ta komplikovala nejen rekonstrukci, ale především rozšíření kapacity tak, aby zde vzniklo kulturní centrum pro Břevnov.

„Proto padlo rozhodnutí, že historická budova Kaštanu se pouze zrekonstruuje a na volném pozemku vedle vznikne nový objekt, v němž se bude nacházet víceúčelový sál, kavárna, hudební klub a zázemí pro trhy,“ říká Jiří Lála (ODS), zastupitel pověřený významnými investicemi Prahy 6. Zároveň se počítá s revitalizací okolního parku, kde by mělo vzniknout i místo pro pořádání venkovních trhů a společenských akcí. Zadání vzniklo v Koncepci rozvoje kultury městské části Praha 6, na jejíž zpracování se podíleli odborníci a široká veřejnost, a kterou zastupitelstvo schválilo již v roce 2021.

„Je skvělé, že se Kaštan bude rekonstruovat, Břevnov ­postrádá kulturní centrum odpovídající úrovně. Akce, které tam nyní Unijazz pořádá, jsou super pro mladé, ale i dříve narození nemají na Břevnově mnoho míst, kam by mohli jít za živou kulturou," říká zastupitelka Tereza Hubáčková (Piráti) a dodává, že je to také signál, že radnice na Břevnov úplně nezapomíná.

Přišlo 44 nabídek

Radnice vyhlásila koncem loňského roku architektonickou soutěž, kde vyzvala architektonická studia a kanceláře, které by se soutěže chtěly zúčastnit, aby se přihlásily a zaslaly své nabídky. Zájem překvapil – přišlo 44 nabídek, z nichž vzešlo devět finalistů, kteří následně zpracovali konkrétní soutěžní návrhy. Na začátku června porota všechny odevzdané projekty komplexně ohodnotila a rozhodla o vítězi. Návrhy posuzovala podle několika kritérií. Prvním byla celková urbanistická koncepce, tedy jak stavba zapadá do širšího okolí Břevnova, druhým architektonická kvalita budov a řešení přilehlého veřejného prostoru, třetí zásadní bod se týkal zohlednění principů památkové ochrany historického objektu Hospoda U Kaštanu. Čtvrtým kritériem pak bylo provozní a funkční řešení celého souboru staveb společně s ekonomickou přiměřeností návrhu.

První cenu získal soutěžní návrh od společnosti Atelier bod architekti. Ta se také stane partnerem pro následné jednání o smlouvě na kompletní projekční práce. „Vítězný návrh ­nejlépe skloubil urbanistické řešení a citlivý přístup k unikátnímu sousedství s Břevnovským klášterem. Zároveň je měřítkem uměřený svému okolí a zároveň bude poskytovat pro kulturu profesio­nální podmínky,“ doplňuje místostarosta Petr Prokop (STAN).

Na druhém místě se umístil atelier re, třetí místo získal návrh od architekta Patrika Hoffmana. Porota udělila také jednu mimořádnou cenu pro soutěžní návrh autorů M1A s.r.o.

„Jako spolek hodnotíme výsledky soutěže spíše pozitivně, jsme ale velmi kritičtí k tomu, že v rámci přípravy soutěže neproběhlo zapojení místních. Domníváme se, že radnice měla záměr představit ještě předtím, než architektonickou soutěž vypsala, a tím vhodně doplnit a zkvalitnit soutěžní zadání dle potřeb místních, a to z toho důvodu, aby se nestalo, že soutěž bude částečně promarněnou příležitostí,“ říká Michal Volf ze Spolku pro Břevnov. Ten se domluvil s vedením radnice, že v průběhu podzimu dojde k veřejnému setkání nad vítězným soutěžním návrhem včetně možností zpětné vazby.

Na nedostatečnou komunikaci upozorňuje i opoziční zastupitelka Eva Smutná (TOP 09): „Kaštan patří mezi významné stavby Břevnova, a proto mě velmi mrzí, že se o jeho budoucnosti nediskutovalo ani na úrovni politiků v komisi územního rozvoje, na zastupitelstvu a aktuálně ani s občanskou veřejností, jako to proběhlo u Polikliniky Pod Marjánkou. Neviděli jsme zadání a vítězný návrh nelze z obrázku deset krát dvacet centimetrů seriózně hodnotit. Chybí i rozpočet, což bude u památkové stavby rozhodně významná položka,“ dodává.

Zvítězila střídmost 

Odborná porota na vítězném návrhu ocenila především jeho střídmost. Architekti navrhli dva objekty, které se nacházejí v místě hospodářských budov z dob, kdy Kaštan sloužil jako hospodářský dvůr patřící pod nedaleký Břevnovský klášter.

„Snažili jsme se zvolit řešení citlivé k původnímu Kaštanu. Díky dvěma novým budovám nám vznikl vnitřní prostor, patio pod úrovní terénu, a tedy také odhlučněné od Bělohorské ulice, kterou zde vnímáme jako negativní prvek,“ říká jeden ze spoluautorů Vojtěch Sosna. Jeho motivace vyhrát, podobně jako kolegy z Atelier bod architekti Jakuba Straky byla o to větší, že do Kaštanu chodili na kurzy kreslení a mají k tomuto místu silný osobní vztah.

Budovám dali klasický vzhled, valbové střechy a podobu odpovídající památkově chráněnému objektu Kaštanu. Svou výškou a umístěním ale nechávají Kaštan vyniknout, navíc tvoří polootevřený dvůr, který je skrytější před Bělohorskou i Patočkovou ulicí.

Na úrovni Bělohorské ulice se nachází vstupní foyer sálu, kavárna a návštěvnické zázemí. Samotný sál o velikosti 240 metrů čtverečních včetně pódia a s kapacitou 184 lidí a venkovní prostor u hospody jsou umístěny o úroveň níže. V suterénu vůči Bělohorské, respektive v polosuterénu vůči dvoru, se nachází hudební klub, který lze provozně zcela oddělit. Úpravou okolí pak vznikne nejen dvanáct tržních míst, ale i veřejné prostranství s plochou 1300 metrů čtverečních pro pořádání různých akcí.

Do Kaštanu půjde nově vstupovat i z Patočkovy ulice, dojde tak k lepšímu propojení například oblíbené restaurace i nové kavárny a Břevnovského parku kolem Brusnice. Venkovní po­ sezení kavárny architekti umístili do stínu pod stromy na mlatové ploše. Návrh počítá se zachováním stávajících kaštanů na venkovní terase. Další stromy zde přibydou: uprostřed dvora má růst vícekmenná lapina, trhy se budou konat pod korunami kaštanů a například podél Bělohorské ulice návrh počítá s alejí lip.

Prostor nového Kaštanu je koncipovaný tak, že půjde jednotlivé prostory oddělovat a spojovat posuvnými dveřmi. Kavárnu lze propojit s foyer sálu. Sál může fungovat při uzavřené kavárně. Hudební klub může fungovat současně se sálem, současně s kavárnou nebo zcela samostatně. Zkušebny lze provozovat odděleně. Sál lze propojit s dvorkem.

Nový Kaštan bude odpovídat požadavkům na život ve městě 21. století. Nově navržené přístupové rampy udělají dvůr i zahrádku bezbariérovými, do sálu i domu se pak dostanete výtahem. Vytápění zajistí tepelné čerpadlo, k větrání se použije úsporná rekuperace. Dešťová voda se bude akumulovat a využívat pro zalévání, případně vsakovat.

Co bude následovat 

Městská část nyní zahájí jednání s autorem vítězného návrhu.

„Jde o takzvané jednací řízení bez uveřejnění, kdy se domlouvají podmínky dalších navazujících projekčních prací,“ vysvětluje Jiří Lála. Po rozpracování projektu bude následovat žádost o povolení ke stavbě, po jeho získání je třeba vypsat výběrové řízení na firmu, která objekt postaví. Pokud nenastanou žádné komplikace, tento proces trvá zhruba dva roky. Stejnou dobu by měla trvat i samotná stavba. Je tedy pravděpodobné, že nový Kaštan začne lidem sloužit zhruba za čtyři roky.

Podrobnosti o projektu najdete zde

Z historie

Na místě dnešního Kaštanu se původně nacházela usedlost, která patřila Břevnovskému klášteru, stejně jako velký hospodářský dvůr s pivovarem.

V 17. století procházel Břevnovský klášter barokní přestavbou a v té době pravděpodobně došlo k přeměně usedlosti na zájezdní hostinec U Kaštanu. Místo to bylo výhodné, neboť hostinec stál při staré zemské cestě vedoucí z Prahy na západ Čech.

Současná klasicistní podoba Kaštanu pochází z počátku 19. století. Tehdy se stala budova oblíbeným výletním cílem jak Pražanů, tak i různých spolků a organizací, například Sokolů, amatérských divadelníků či hasičů, kteří zde pořádali různé schůze.

Jedna taková schůze se zapsala do historie – 7. dubna 1878 zde vznikla Československá sociálně demokratická strana. Mělo se tak stát na ilegálním setkání, které se ale vyzradilo, a na místě zasahovali četníci.

Komunistický režim se přihlásil k tradici dělnického hnutí, které začalo právě v Kaštanu. V roce 1953 zde proto vzniklo Muzeum počátků československého dělnického hnutí.

Otevřeno bylo 4. dubna 1953. Místnost, ve které se měl historický sjezd konat, byla zachována v původním stavu.

V roce 1955 přišel Kaštan o část budovy. Levé křídlo se zbouralo kvůli rozšiřování Bělohorské ulice. Původně se měl zbourat celý objekt a údajně ho zachránil Antonín Zápotocký, jehož otec Ladislav patřil k zakladatelům sociální demokracie. O sedm let později, v roce 1962, se stal Kaštan kulturní památkou.

Po zrušení Muzea počátků československého dělnického hnutí ho získal do správy Obvodní kulturní dům v Praze 6.

V 90. letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu a v roce 2003 se stává jeho majitelem Praha 6.

Od roku 2003 tady působí Unijazz, který v Kaštanu pořádá koncerty, divadelní představení, Popmuseum, výtvarný ateliér a provozuje restauraci.