Úřad městské části Praha 6 - výtisk z oficiálního webu radnice


Stránky MČ Praha6

Infolinka
COVID-19 / KORONAVIRUS : : kompletní a průběžně aktualizované informace
Úvodní stránka ›› Radnice ›› Oblasti působnosti ›› Bezpečnost ›› Policie ČR ›› Strážníci trochu jinak ›› Jan Richter ›› detail/podstránka

DESET LET POD BRANKÁŘSKOU MASKOU

Mou celoživotní filozofií je fakt, že všichni jsme něčím výjimeční. Snad jen s jediným rozdílem… Někdo se umí prodat, jiný ne, a některý třeba ani nechce. A proto mě těší psát o komkoliv z vás, kdo má chuť ukázat, co v něm je, co kdy zvládnul a třeba ještě zvládne, aniž by bylo nutné dopředu lpět na jakémkoli vrcholném výsledku či ocenění. Prostě jen: Objevme se!

Šestadvacetiletý Honza, který strávil deset let na kolenou jako brankář florbalu armádního sportovního klubu ORCA Stará Boleslav, byl tři roky po sobě oceněn jako nejlepší brankář. Začal hrát ve svých jedenácti letech a sportovní kariéru ukončil deset let po té, a to pro svůj ideál stát se policistou. Tři roky sloužil u Policie ČR v Čelákovicích, odkud pochází, aby se nakonec stal okrskářem městské policie v Praze 6. Mimochodem a čistě subjektivně: Jan Richter je výjimečný i svým pozitivním přístupem ke všemu a všem, a kdyby nebylo dnešního zprofanovaného slova, chtělo by se mi říct, že je takové sluníčko. Dobře, ale neřeknu. Honza je plný přívětivé energie…  

 

Honzo, mohl bys (mně a některým z nás) přiblížit, jakým sportem přesně florbal je?

"Florbal je kolektivní halový sport. Hřiště je rozměry totožné s tím pro házenou, ale jinak je to vlastně dost podobné hokeji. Jen nejsme na ledě a nemáme brusle. Místo hokejek máme florbalky a hrajeme s lehkým dutým plastovým míčkem. Prostě takovej jinej hokej (smích). Na hřišti je pět hráčů v poli, dva obránci, dva útočníci, jeden centr a jeden brankář. Smyslem hry je vstřelit protivníkovi gól. Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytáme pouze svým vlastním tělem a na kolenou. Přiblížil jsem?"

Naprosto skvěle. Prozradíš nám své začátky, jak ses k florbalu dostal?

"Jako jedenáctiletý školák. Tehdy jsme florbal hráli na tělocviku. Líbilo se mi to. Svou postavou jsem byl takový „méďa“, ideální do brány. Ve škole jsem pak narazil na leták armádního sportovního klubu ORCA Stará Boleslav, kde jsem se dočetl, že je možné se dostavit k zápisu."

A u zápisu jsi uspěl.

"Přesně tak. A jako brankář. Byl jsem v té chvíli hrozně rád. Říkal jsem si, že nebudu muset běhat."

Jako by tam mělo zaznít nějaké „ale“?

"Ale přesto to žádné flákání nebylo. Musel jsem se naučit pohybu po kolenou a holeních, a to jen za pomoci odrazů ze špičky nohy. Odrazit se rukou je možné jen v nouzi, je totiž důležité zůstat stále ve vzpřímeném postoji."

To musí být celkem náročné pohybovat se jen po kolenou. A to se opravdu za celou dobu hry nemůžeš postavit?

"Ve chvíli odpočinku ano. Když je míček na druhé straně a pod dohledem hráčů týmu. Tehdy je možné se postavit a protáhnout se."

Napadá mě, že chrániče kolen jsou patrně nezbytnou součástí výbavy brankáře. Pletu se?

"Nepleteš! Ale z mého pohledu je stejně důležitý nebo snad ještě důležitější suspensor. Ten zapomenout, ten den nehraju. Pak ještě celoobličejová maska. Ta je stejně důležitá. Na druhou stranu, raději mít odřený nos."  

Brankář ten tvrdý chleba má…

(smích) "Reaguješ na nos? Ale ano! S lehkou nadsázkou. Nehledě na fyzickou zátěž… My jsme těmi, kdo z velké části rozhodne o úspěšnosti zápasu. Zatímco chyby hráčů „v poli“ jsou snáz či hůř napravitelné, naše chyba zpravidla představuje gól. To je takový menší psychický tlak navíc."

Zatoužil jsi někdy hodit suspensor a masku do kouta, popadnout florbalku a vrhnout se do útoku?

"Kdepak. Běhání pro mě bylo vždy noční můrou. V bráně jsem byl spokojený."

Je florbal finančně náročný?

"Nemyslím. Vybavení se pohybuje v řádech tisícikorun. Pro brankáře počítejme něco kolem deseti tisíc, a u ostatních hráčů jde „jen“ o kvalitní sálovky a hokejku, řekl bych něco kolem tří tisíc. Asi tak."

Tedy bys florbal doporučil rodičům jako vhodný kroužek pro jejich ratolesti?

"Určitě. Finančně je to nezruinuje a děti si rychle osvojí základní florbalové techniky a pochopí smysl hry. Nehledě na to, že se naučí být týmovými hráči. Osobně se domnívám, že je to mnohem lepší, než být sólisty."

Vraťme se opět k tobě. Získal jsi za svou brankářskou kariéru nějaké ocenění?

"Ano. Tři roky za sebou jsem byl vyhodnocen a oceněn jako nejlepší brankář."

Třikrát, pane jo. Co rodiče, byli hrdí?

"To víš, že jo. Hlavně táta. Pyšnil se tím, že má syna brankářskou jedničkou."

Jako brankářská jednička, prošel jsi speciálním výcvikem?

"Neřekl bych. Třikrát týdně jsme měli dvouhodinový trénink. Každý víkend zápas a několikrát do roka se jelo na soustředění do Semil. Měli jsme tam pronajaté celé patro. Celé soustředění bylo zaměřeno hlavně na fyzičku. Takže hned po snídani byl běh, dopoledne posilování. Například u brankáře je důležité posilování středu těla a cvičení na zlepšení rychlosti a ohebnosti. Odpoledne byl pak většinou přátelák. Kdo prohrál „dostal“ 100 kliků, vítěz 50." 

Vzpomínáš na trenéra?

"Často a rád. Byl to takový můj druhý táta. Honza Jírovský, báječný chlap!"

Poslední otázka, Honzo. Kdybys tenkrát nešel k policii, zůstal bys u florbalu?

"Zůstal. Měl jsem dobře nakročeno, ale víš co. Nikdy ničeho nelituju! Vlastně ani nevěřím, že by se florbalem tady v České republice dalo uživit."

 

ikonka typu souboru image/jpeg Jan Richter v bráně [ JPG • 141kB • 1280×960 (8bit 3ch) ]                                  

ikonka typu souboru image/jpeg Jan Richter jako brankář klubu ORCA Mladá Boleslav [ JPG • 101kB • 1039×792 (8bit 3ch) ]



© 2021 MČ Praha 6

 RSS |  SMS info |  Email info |  Mapa stránek |  Prohlášení o přístupnosti |  Prohlášení o ochraně soukromí |  PŘIHLÁŠENÍ do systému


--- konec tisknuté stránky www.sestka.cz/jan_richter ---

Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, Praha 6, PSČ 160 52

Kontakty

Ústředna: 220 189 111
Bezplatná infolinka: 800 800 001
Fax: 220 189 111
Email: podatelna{zavináč}praha6{tečka}cz
Datová schránka: bmzbv7c
Web: www.praha6.cz