Prestiž sociální práce se vytratila 

Podíl seniorů starších 65 let činí v Praze 6 podle posledního sčítání lidí v roce 2021 přes 20 procent, což je více než v hlavním městě i více než v celorepublikovém průměru. Je pozoruhodné, že historicky má šestka velký podíl lidí starších 80 let. Tato skupina činí třetinu všech seniorů, a dokonce sedm procent všech občanů Prahy 6. S vyšším věkem lidé potřebují více zdravotní a sociální péče.

Sociální oblast – přesně téma Praha 6 sociální – se stala i tématem třetího Kulatého stolu Šestky. Téma zvolila Česká pirátská strana. Praha 6 má místostarostu pro zdravotní a sociální politiku Mariana Hoška (KDU-ČSL), na jeho stranu však dle nastavených pravidel v této diskuzi nevyšlo pořadí. Zúčastnily se ho dvě zastupitelky a členky komise pro sociální a zdravotní politiku Tereza Hubáčková za Českou pirátskou stranu, profesí sociální pracovnice ze střediska náhradní péče, a Tatiana Klíčová za ANO 2011 z Domova sv. Karla Boromejského. Doplnily je místostarostka Mariana Čapková zastupující PRAHU 6 SOBĚ a vedoucí odboru sociálních věcí Středočeského kraje a kandidátka STAN Pavla Karmelitová.

Měl jsem radost, že po předchozích kulatých stolech s muži tu budu sedět se ženami. Ukázalo se, že to samy nevnímáte jako dobrou zprávu. Proč? (1:44)

Tereza Hubáčková (PIRÁTI) 

Posilujeme tím stereotyp, že sociální oblasti rozumí ženy a je normální, že ženy pečují. Sociální oblast je platově podhodnocená, vnímaná jako něco okrajového. O dopravě se tu bavili muži, protože je to silová, významná oblast. Sociální práce a sociální péče jsou bohužel stále vnímány jako ženské téma. 

Pavla Karmelitová (STAN) 

Stereotyp, že péče je téměř výlučně ženská záležitost, tímto stolem posilujeme. Ženy převažují mezi sociálními pracovníky. Jistě narazíme na téma neformální péče. Většinou se ukazuje, že jsou to zase ženy, kdo pečuje. 

Taťána Klíčová (ANO) 

Souhlasím s tím, že jedeme ve stereotypech. Nicméně mám zkušenost, že se nám je daří nabourávat. V Domově sv. Karla Boromejského máme muže mezi všeobecnými sestrami, sanitáři a pečovateli. Snažím se být spravedlivá ve výběru, aby splnili všechny podmínky a odbornou způsobilost, aby byli rozmístěni na odděleních. Aby si všichni užívali, že tam mají mužskou část personálu, mužskou energii a pomoc.

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ) 

Je to problém nejen sociální práce, ale i školství, kde na pozicích, které mají přesah do sociální oblasti, převládají ženy.

Kdyby se muži rozhodli pracovat v sociálních službách, získají dost peněz a společenského uznání? (6:40)

Taťána Klíčová (ANO) 

To je přesně můj pocit, že se prestiž někde vytratila. Mám věk, abych si pamatovala, jakou prestiž měly sestry, lékaři, sanitáři, například sanitář na operačním sále. Pečovatelství je náročný obor, který si prestiž zaslouží, ale někam se vytratila.

Tereza Hubáčková (PIRÁTI) 

Financování je určitě jeden z faktorů. Že tady dneska sedíme samé ženy, zatímco v předchozích debatách byli muži, ukazuje zároveň určitou konzervativnost Prahy 6.

Předchozí debaty nezměníme, ale mohli bychom si narýsovat nějakou budoucnost. Paní Karmelitová, vedete odbor sociální péče. Máte představu, jaké jsou průměrné platy v oborech, jako je pečovatel? (8:20)

Pavla Karmelitová (STAN) 

V posledních letech se naštěstí situace pomalu zlepšuje. Stále však dochází k nerovnováze mezi platovou a mzdovou sférou. Tak to bohužel je u příspěvkových organizací měst, obcí a krajů, kde plat určuje nařízení vlády. A potom je tu neziskový nebo spíš komerční sektor, který poskytuje sociální služby a tam jsou lidé placení mzdou, zaměstnavatel se nemusí držet tabulek.

Česko stárne, nevyhnutelně bude potřeba víc pečujících a peněz na péči. Co s tím? (10:14)

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ) 

Mám dojem, že se na ten katastrofický scénář málo připravujeme, že už teď jsme na hraně fatálního nedostatku. Když se bavím s paní ředitelkou Kalhousovou z Domova pro seniory Elišky Purkyňové, děsí mě podstav lidí, kolik pozic zastává jediný člověk, aby domov mohl zůstat v chodu. Vidím svou roli radní pro školství, když mi třeba volá, že potřebuje pro svoji zdravotní sestřičku umístit dítě do školky. Z pohledu naší diskuse je to okrajové téma, ale už jenom to, že se nám sem podaří dostat další zdravotní sestřičku nebo jakýkoliv nový personál, kterému pomůžeme třeba tím, že vezmeme dítě do mateřské školky nebo do školy, kam nespadá, to je něco, kde se snažím pomoci.

Dokáže Praha 6 nabídnout zázemí, které je atraktivní pro personál v pečovatelských službách? (12:45)

Taťána Klíčová (ANO)

Řekla bych, že ano, Praha 6 je kulturní a přitažlivé místo pro bydlení. Má k dispozici profesní byty. Nicméně blízkost velkých zařízení, jako je Ústřední vojenská nemocnice, Motol nebo Homolka nám samozřejmě odvádí potenciální pracovníky. V jejich ohodnocení jsme jinde, vydělají si tam víc. Navíc, například rehabilitační pracovnice na Homolce se cítí odborně na žebříčku výš než třeba sestřička v domově pro seniory.

Jak by se dala zvýšit prestiž sestry v domově seniorů? (14:18)

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ)

 Myslím si, že to nikde v Praze není dobré, jde jen o to, jestli je Praha 6 lepší než průměr. Táňa už naznačila, že s pobídkami musíme přijít jak v sociálních službách, tak ve školství a v dalších profesích. To se nám z pozice městské části může dařit, ale co se týká platů, taháme za kratší konec provazu. 

Pavla Karmelitová (STAN) 

Prestiž povolání souvisí do jisté míry se stereotypem, o němž jsme se bavili. Týká se nejen sester, ale všech pomáhajících profesí. Důležité je zvyšovat i prestiž samotných studijních oborů.

Všichni nejspíš doufáme, že jako senioři nenatrefíme na někoho, kdo na nás bude protivný, protože je špatně placený a přetížený. Čím to, že podporu sociálním službám odkládáme? (15:32) 

Pavla Karmelitová (STAN) 

Doběhne nás, a už se to děje, za nějakých deset, patnáct let, nedostatek pečujícího personálu. Zdravotních sester, sociálních pracovníků, pracovníků v přímé péči.

Podle posledních dostupných údajů tvoří kategorii seniorů 80+ zhruba 2100 mužů a 4200 žen. Tomuto složení bude třeba přizpůsobit i potřebnou péči.

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ)

Prestiž služby možná časem vzroste kvůli její potřebnosti. Mám pocit, že byl rozdíl v prestiži učitele před covidem, pak nastal covid, na jednou si rodiče uvědomili, co všechno pro ně učitel dělá a jak je náročné, když na jednou není a nefunguje. A mám pocit, že od té doby, v náročné společnosti, která ráda hledá chyby, prestiž učitelů narostla. Možná musíme dojít do bodu, kdy se ukáže, že tyto profese opravdu chybí a každý jednotlivý člověk v pomocné profesi je poklad.

Taťána Klíčová (ANO)

Je úsměvné, že už nyní jsme došli do bodu, kdy pečující a opečovávaný jsou téměř stejného věku. Což už se skutečně děje. U nás je nedostatek lékařů a já si v práci občas říkám, jestli je ten člověk pacient nebo lékař. A za další, ke vzdělávání vedou rychlokvašné rekvalifikační kurzy na pracovníky v sociálních službách. Trvají tři týdny, měsíc, čtrnáct dní teorie, stejná doba praxe. To je pro mě tristní. Za měsíc si nemůžete osvojit kvalitu, určitou rutinu, která je v práci potřeba. Získám-li rutinu, pak teprve mohu poskytnout nadstavbu laskavosti.

Máte nějakou vlastní zkušenost se sociální péči na Praze 6? (21:28)

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ)

Coby nejspíš nejméně povolaná začnu tím, co je pro mě velké ponaučení. Ujala jsem se jednoho osamělého seniora na Břevnově. Sledovala jsem jeho cestu od částečné samostatnosti s podporou pečovatelské služby Prahy 6 až k hospitalizaci před dvěma měsíci. Sleduji teď, jak si vede na různých odděleních v Ústřední vojenské nemocnici. A musím říct, že to, co jsem zažila v tomto konkrétním případě, tedy péči o něj doma plus následnou péči, kterou doteď poskytuje Pečovatelská služba Prahy 6, mě opravdu dojímá. Pana Petra přijali všichni za vlastního. Dnes mi volala paní pečovatelka, že by se sousedkou pana Petra za ním příští týden zajely do ÚVN. Napadla mě hříšná myšlenka, jestli by se tak snažily, kdybych v péči nebyla zapojená jako radní. Byla jsem nesmírně mile potěšená tím, co všechno Pečovatelská služba Prahy 6 v terénu nabídla. Člověk pro ně nekončí ve chvíli, kdy je umístěn v nějakém zařízení, ale dokonce pečují o to, aby přivezli devadesátiletou sousedku na návštěvu. Toto by měla být budoucnost té služby. Zároveň tím narážíme na kapacity, ve chvíli, kdy je nedostatek lidí v pečovatelské službě, takový komfort nemůže být zajištěn. Nicméně, pokud jde o péči o osamělého seniora, byla jsem překvapená, jak profesionální a laskavý přístup byl. Ráda bych tohoto místa využila, abych pochválila pečovatelskou službu Prahy 6.

Pečovatelská služba Prahy 6 se transformuje, cílem je posílení dostupnosti péče, zejména ve večerních hodinách a o víkendech, aby senioři mohli co nejdéle zůstat doma, ve svém přirozeném prostředí.

Tereza Hubáčková (PIRÁTI)

Tohle musím podepsat. Naše pečovatelská služba je na velmi dobré úrovni. Zároveň by se nám bez neformálně pečujících celý systém zhroutil. Pokud bychom všechny, kdo potřebují péči, umístili v nějakém zařízení, absolutně nám nestačí postele. Že pečovatelská služba přistoupila k transformaci, přizpůsobila se trendům, to je něco, co jsme jako opozice dlouho chtěli. Mám velkou radost, že se to teď děje.

Podle územní analýzy potřeb obyvatel bude za padesát let žít v Praze 6 o 20 000 seniorů více než nyní. Skoro polovinu z tohoto množství budou tvořit lidé starší 85 let.

Využila jste někdy pečovatelskou službu? (26:45)

Tereza Hubáčková (PIRÁTI)

Minulý rok jsem potřebovala pomoc pro manžela. Dostala jsem velkou podporu od pečovatelské služby, problém byl ale poskládat péči dohromady s osobními asistencemi. Nemohl být sám a pečovatelská služba nepokryje celý den. Co by nám a rodinám v podobné situaci pomohlo, je pečovatelské centrum zaměřené na podporu neformálně pečujících. Abychom věděli, co pečující může získat a jak péči poskládat dohromady. Existuje spousta neformálně pečujících, kteří vyhoří, často péče dopadne na jejich vlastní zdraví.

Taťána Klíčová (ANO) 

Taky mám dobrou zkušenost, byť nešlo o seniorky, k nimž mám věkem blízko, ale dvě mladé vzdělané ženy kolem padesátky s roztroušenou sklerózou, bydlící na Praze 6. Komise je podpořila, úřad pomohl s úpravou bytu na bezbariérový, protože jedna z nich už v tu dobu byla na vozíčku a rok se nedostala ven. Úřednice přišly, sepsaly s ní žádost, pomohly jí to zařídit. Tihle lidé nepatří do domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem. Nádhera. Jsou to odbornice, ale jen sociální pracovnice. Před čtyřiceti padesáti lety existovaly takzvané osvětové sestry.

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ) 

Osvětová sestra zní krásně!

Pavla Karmelitová (STAN) 

K té zkušenosti, ještě zůstanu na úřadu Prahy 6. Ještě přidám dobrou zkušenost mého kamaráda se sociálně-právní ochranou dětí a s pracovnicemi OSPOD Prahy 6. Velmi profesionálně pomohly v nelehké životní situaci.

Co byste tedy navrhly jako zlepšení sociálního programu? (31:32) 

Taťána Klíčová (ANO) 

Líbilo by se mi koordinovat propojení zdravotnictví a sociálních služeb. Máme odbor sociální a zdravotní, ale moc nevidím zdravotníky, spíš sociální pracovnice. Budu kacířská: Před čtyřiceti, padesáti lety existovaly u pečovatelských služeb takzvané osvětové sestry. Dokázaly vyhodnotit zdravotní stav, kdy je akutně potřeba lékař. Líbila by se mi provázanost.

Na tramvajové zastávce, tady na Praze 6, často sedávala v zimní noci paní kolem šedesátky s taškami, evidentně bez domova. Poradily byste mi, kam se obrátit, abych jí pomohl? (34:57)

Taťána Klíčová (ANO) 

Kromě koordinátora bych ráda viděla něco na způsob linky SOS. Líbila by se mi na radnici. Máme tísňové volání na krizovou linku nebo na seniorský život 90, líbila by se mi linka SOS právě pro takový případ. Běžný občan opravdu může být bezradný. Chce pomoci a neví, kam se obrátit, kam zavolat. Je to na doktora, na policii? Říkám to jako notorická poskytovatelka první pomoci, včetně lidí bez domova. Dokonce jsem si za to vysloužila vyhrožování tyčí, když jsem se snažila pomoci paní v bezvědomí. Zavolala záchranku, a najednou se vyloupl její přítel a tyčí mě od ní odháněl. Jestli v tom byl alkohol, mi nepřísluší posuzovat. Kolemstojící utekli a nechali mě tam. Ale já tam přece nenechám tu paní v bezvědomí! Podobně před čtrnácti dny na Dejvické. Paní sténala, nevím, jestli šlo o alkohol, na záchrance mi řekli, že už tu paní znají. Můj sen tedy je, aby ti, kdo chtějí pomoci, ale jsou bezradní, měli kam zavolat.

Mariana Čapková (PRAHA 6 SOBĚ) 

Vyzdvihla bych v tom, o čem mluví Táňa, osvětovou všestrannost, která se nám povedla ve školsko-sociální oblasti ve spolupráci s kolegyněmi v sociální komisi. Podařilo se, doufám, pokrýt sociálně školské pomezí vytvořením karty dítěte. Jsou na ní informace plus kontakty, co ve které situaci dělat. Napadla mě teď karta seniora, jak kam se obrátit v jaké situaci. Stejně jako u karty dítěte by veřejnost měla k dispozici kontakty, na koho se obrátit.

Máme SOS bod pro děti, proč neudělat totéž pro seniory? (38:24)

Pavla Karmelitová (STAN) 

Mít informace, kam se obrátit o pomoc, je nesmírně důležité. K zmiňované kartě seniora – pod hlavičkou Ministerstva sociálních věcí existuje projekt Seniorská obálka. Tu mají senioři doma, aby bylo jasné, komu v tísni volat, jaké léky berou a tak dále. Určitě je to možné využít i pro terénní formu, mít základní informace vždy při sobě. Ještě poznámka k péči: Je zároveň důležité hledět na přání toho člověka, který je třeba na té ulici je. Pomoc je ohromně důležitá, tomu rozumím, ale třeba v ten moment prostě pomoc v podstatě ani nechce. Takže za mě je velmi důležité vzít vážně přání člověka, udržovat nějakou základní lidskou hodnotu. Samozřejmě nemluvím o akutní situaci, tam je bezesporu jediné řešení, a to pomoc složek záchranného systému.

Tereza Hubáčková (PIRÁTI) 

Naprosto souhlasím se vznikem jakéhosi rozhraní, bylo by velmi dobré, abychom komise, které máme pro výchovu a vzdělávání, pro sociální a zdravotní odbor, a Zdravou Šestku, sloučili do jednoho výboru, který by právě tuhle agendu mohl koordinovat a přicházel s nápady. Chtěla bych podtrhnout, že náš sociální odbor pracuje dobře, na tom jsme se tu shodly. Obrovský problém je, že to málokdo ví. Webové stránky sociálního odboru jsou opravdu tristní. Jsem z oboru a stejně nejsem schopná informace na stránkách úřadu najít. Potřebovali bychom srozumitelné webové stránky, na těch současných jsou informace služeb k nedopátrání. A jediný způsob je objednat se na sociální odbor a tam si nechat poradit. A to je pro spoustu lidí hrozně vysokoprahové.

Poslední otázka směřuje k současné opozici. Co byste udělaly, kdybyste se na podzim dostaly do vedení radnice? (45:32) 

Tereza Hubáčková (PIRÁTI) 

Snažila bych se přesvědčit, abychom co nejdřív pohnuli s tím webem. Snažila bych se přesvědčit pana starostu, abychom vytvořili společnou komisi, výbor, který by mohl sociální věci řešit lépe než tři roztříštěné komise. A potom bych se snažila znovu zavést komunitní plánování sociálních služeb, abychom měli dobrý přehled v tom, jaké služby jsou u nás potřeba a jaké služby je dobré podporovat z našich dotací. 

Taťána Klíčová (ANO) 

Naším záměrem bude především stabilní, provázané a jasné směřování sociální a zdravotní politiky pro všechny, kteří jsou nebo budou odkázáni na pomoc a péči.

Celý videozáznam Kulatého stolu naleznete na youtube kanálu Prahy 6 pod tímto odkazem.