Šestka - zpravodaj MČ Praha 6

Šestka vychází každý měsíc s výjimkou srpna a přináší obyvatelům Prahy 6 aktuální informace o životě v městské části, o dění politickém, společenském, sportovním i kulturním.

Strana 7

7

noviny městské části Praha 6

Téma vydání

Perličky zhistorie

⟶ Zámek stojí zřejmě nazákladech staršího veleslavínského

hospodářského dvora, vekterém se narodil Daniel Adam

zVeleslavína. „Zámek je zajímavý tím, že je pravděpodob-

ně dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pravděpodobně

proto, že otom neexistuje žádný signovaný doklad, jako

projekt nebo účetní kniha, které by stoprocentně potvr-

dily, že jde ojeho dílo,“ říká Pavel Charvát, který se historii

zámku věnuje adělá zde komentované prohlídky. Podle něj

veprospěch tohoto významného stavitele hovoří to, že se

zámeček stavěl vdobě, kdy území patřilo Kristýně Alžbě-

tě Brunšvické, rakouské císařovně amatce Marie Terezie.

Azastavební aktivity Habsburků vté době – zámeček se

stavěl vletech 1730 až 1750 – zodpovídal právě Kilián Ignác

Dientzenhofer. Bohužel ani císařovna matka ani císařovna

dcera nazámku nikdy nepobyly.

⟶ Ovšem královskou návštěvu objekt zažil. Vroce 1757

zde sídlil pruský generální štáb při obléhání Prahy naza-

čátku Sedmileté války. Podle historiků šlo onejhorší ob-

léhání Prahy, při kterém byla zničena až třetina pražských

domů apři kterém se údajně vzámku objevil ipruský král

Fridrich Veliký.

⟶ Nejzajímavější část historie zámku začíná příchodem

hraběnky Emilie van Oesteren, jejíž jméno zní sice ma-

ďarsky, ale byla to bohatá žena židovského původu, která

si titul zjevně koupila. Žila veVídni anaVeleslavín jezdila

srodinou naléto. Místnosti, které dodnes připomínají

zámek, pocházejí zjejí doby. Sjejí dcerou Laskou si pra-

videlně dopisoval ananávštěvu zaní přijel básník Rainer

Maria Rilke, kterému byla také věnovaná jedna ze sou-

časných výstav nazámku. Hraběnka dostavěla levé boční

křídlo zámku, původní barokní zámek je vymezen dvěma

vázovitými nástavbami. Dostavěl se iobjekt současné

vrátnice, kde byly byty pro zaměstnance. Pikantní his-

torkou je, že syn hraběnky Werner nazámku vroce 1895

spáchal se svojí milenkou sebevraždu, kterou ale narozdíl

odmilenky přežil.

⟶ Nakonci roku 1907 prodala hraběnka zámecký areál

starostovi Břevnova panu Kolátorovi. Kolátorovi jej zapár

měsíců prodali dvěma bratrancům židovského původu,

lékařům Oskaru Fischerovi aLeopoldovi Kosákovi.

⟶ Noví majitelé Veleslavína zde založili prestižní sanatorium,

nervové aplicní. Dostavěli pravé křídlo zámku apostavili

itři zahradní pavilony.

⟶ Vsanatoriu se mimo jiné léčila Charlotta Garrigue Masary-

ková, která zde spřestávkami strávila přes tři roky. Strávila

zde nejprve skoro celý rok 1918 anajaře toho roku zde

byla dokonce prohlášena zanesvéprávnou, což byl cílený

krok, který ji měl zbavit neustálého tlaku rakouské policie

jako reakce naexilové aktivity TGM. Její pobyt byl důsled-

kem dramatických událostí ze začátku 1. světové války

– ztráta dvou vnuků, odchod TGM adcery Olgy doexilu,

věznění dcery Alice, smrt syna Herberta anarukování syna

Jana. Projevily se uní problémy se srdcem ivrozený sklon

kdepresím, což její stav dále zhoršovalo. Navíc tehdy ne-

měla žádný trvalý příjem, žila jen zdarů přátel. Když se Ma-

saryk vrátil zexilu již jako prezident, Charlotte odvezl. Brzy

se ale ukázalo, že ze zdravotních důvodů nemohla vykoná-

vat funkci první dámy aHrad byl vté době neobyvatelný.

Vrátila se proto doVeleslavína. Bydlela vpokoji spředpo-

kojem, kde měl TGM pracovnu akde při návštěvách zámku

úřadoval. Vzámku žila doroku 1921, pak se přestěhovala

doLán, kde odva roky později zemřela.

⟶ Významných pacientů se zde léčilo více. Například novi-

nářka Milena Jesenská, architekt Adolf Loos nebo mód-

ní návrhářka Růžena Wohryzková, jejíž sestra Julie byla

jednou ze dvou snoubenek Franze Ka y. Podruhé světové

válce to byli třeba  lozof Jan Patočka, básník Petr Kopta

anakontrole zde byl iprezident Václav Havel.

⟶ Poobsazení Československa Němci donutili pány Fischera

aKosáka prodat zámek pod cenou. Je paradoxem historie,

že fond, který zaválky zámek vlastnil,  nancoval zvýnosů

transporty Židů dokoncentračních táborů, kde oba pánové

iřada jejich pacientů zemřeli.

Izasocialismu zde fungovalo plicní sanatorium. „Pamětníci si

dodnes pamatují, že hned zauzavřeným areálem stál vysoký

komín staré teplárny, kde se topilo uhlím, takže při správném

směru větru dýchali pacienti opravdu pěkný vzduch,“ doplňuje

Pavel Charvát.

Veleslavín není jen zámek

Druhým nejstarším azároveň největším objektem pozámku

je takzvaný východní pavilon. Jeho první část byla postavena

vroce 1908 jako patrová stavba vhistorizujícím slohu. Interiér

byl rozdělen natři části sdlouhou centrální chodbou, která

sloužila pro denní pobyt pacientů. Později se pavilon rozšířil

odvoupatrovou přístavbu naseverní straně, řešenou podobně

jako původní budova. Nadveřích jsou dodnes patrné iniciá-

ly LK, bydlel zde Leopold Kosák. Před první světovou válkou

vznikl ještě takzvaný západní pavilon, nejmenší zobjektů, kde

bydlel Oskar Fischer. Jako poslední vznikl severní pavilon, ato

ve20. až 30. letech, později upravovaný ivdobě socialismu.

Má obdélníkový půdorys, mansardovou střechu abalkon

slitinovým zábradlím. Vobdobí socialismu byl přestavován –

přibyla například šachta výtahu ataké malá márnice.

Všechny tyto pavilony sloužily až doroku 2004, kdy zde

fungovala plně vybavená nemocnice včetně ordinací, rentge-

nu, lůžkového oddělení akuchyně. Vroce 2004 se toto zařízení

přesunulo donemocnice Motol. Odtéto doby jsou vedlejší

budovy prázdné achátrají.

Vzámku ještě doroku 2018 působilo soukromé zdravotnické

zařízení Canadian Medical Center. Vestodole pak mezi lety

2005 až 2015 byla malá výrobna peroxidu vodíku.

■