Životní prostředí
Oprava mlatových cest a plochy na Hradčanské
Prostor u metra Hradčanská nebo cesty v několika parcích a u dětských hřišť se na podzim budou opravovat. Jde o hojně používané mlatové cesty, které už nejsou v dobrém stavu.
V prvním zářijovém týdnu začne – i díky řadě podnětů od občanů – oprava mlatového prostoru v okolí metra Hradčanská. Jde o velmi frekventované místo, které však v budoucnu čeká mnohem větší proměna. V připravovaném projektu stavby železnice do Kladna jsou koleje zahloubené v tunelu, zde má vzniknout takzvaná Zelená radiála. K proměně však dojde až za několik let – do té doby radnice nechtěla nechat místo, kudy denně projdou tisíce lidí, v současném stavu, ani investovat do jiného řešení. Proto se rozhodla obnovit mlatový povrch tak, aby vydržel a sloužil do zahájení stavebních prací.
Opraví se i řada mlatových cest v různých částech městské části. Jde o cesty a místa, kde se vrchní mlat ochodil až na podkladové vrstvy, roste na nich plevel. Proto bude třeba nejprve vyčistit obrubníky, poté zkontrolovat podklad, případně ho doplnit a zhutnit. Následně se vytvoří nový mlatový povrch ve stejném barevném odstínu, jako byl ten stávající, samozřejmě vyspádovaný do sousední trávy. Opravy mlatových cest se týkají pěti míst: u dětského hřiště v takzvaném Růžáku v parku Hanspaulka při křížení ulic Na Hanspaulce, Šárecká a Turkovská; parku u ulic Krocínovská –Vostrovská na Hanspaulce; středové cesty v parku Mydlářka směrem k dětskému hřišti Na Vlčovce; většiny cest v parku Charlot ty G. Masarykové, které jsou rozdělené na dvě části ulicí K Brusce; a také parku Thákurova v první travnaté části u ulice Evropská. Tady mlat nahradí i vyšlapanou cestu přes středový trávník. Celkem půjde o 3000 metrů čtverečních mlatových cest, které vyjdou na 1,8 milionu korun. Oprava na Hradčanské má stát 700 tisíc korun.
Nádrž Královka letos pomáhala
Před několika lety nechala městská část postavit retenční nádrž v parku Královka. Během letošního horkého léta se potvrdilo, že šlo o užitečný počin.
Nádrž má kapacitu 110 kubíků a plná zadržené dešťové vody byla loni na podzim. Od května se z ní čerpala voda na zalévání, během dešťů voda vždy přitékala, celkem se použilo 114 kubíků. Na začátku srpna vzhledem k suchu a teplu voda došla, nyní se čeká na její opětovné naplnění. „Zadržování vody v krajině, a to i v městské krajině, je cesta, kterou musejí města bojovat proti suchu a horku. Neexistuje jeden univerzální, správný model, pro každou lokalitu se hodí nějaké jiné opatření. Příští rok by se například měla rozběhnout kompletní rekonstrukce Lotyšáku a zde jsou naplánovány podobné akumulační nádrže na dešťovku pod komunikací. Jinde je naopak vhodnější povrchová akumulace, obnovování či tvoření tůněk a rybníčků, jako třeba na Paťance anebo Kotlářce, kde by mohly vzniknout také příští rok,“ říká radní pro životní prostředí Petr Palacký (Zelení).
Sportoviště Kolátorova
Sportovní plocha mezi ulicemi Kolátorova a Junácká na Břevnově se dočkala kompletní rekonstrukce. Zbrzdilo ji vyřešení vlastnictví části pozemků. Jejich odkup schválilo zastupitelstvo v polovině roku 2024. Letos se tak mohl vyměnit nevyhovující, popraskaný a zvlněný asfaltový povrch za litou pryž, zároveň se opravilo, obrousilo a natřelo oplocení sportoviště, vybudoval nový přístupový chodník a osadily nové branky.
Nová skluzavka pod Juliskou
Nová svahová skluzavka o délce 40,2 metru spojuje ulice Pod Juliskou a Nad Juliskou. Otevírá se 1. září a sklouznout se mohou děti i dospělí každý den v týdnu včetně víkendů přes den, na noc se zamyká.
Jde o nerezovou skluzavku tubusového typu. Svah mezi ulicemi je pro její instalaci ideální. Má optimální sklon, nebyl využitý a zarůstal náletovou zelení. V jeho blízkosti se nachází široké schodiště, po kterém se dá chodit na začátek skluzavky. Schodiště je ve správě TSK a prošlo nyní menší opravou, neboť bylo v havarijním stavu. V budoucnu TSK plánuje jeho kompletní rekonstrukci. „Od mého nástupu do funkce se snažíme o to, aby veřejný prostor byl příjemný a také hravý, nejen uvnitř dětských hřišť, a ideálně pro více věkových skupin včetně dospělých, kteří mají v sobě stále trochu dětského elánu,“ říká radní pro životní prostředí a klima Petr Palacký (Zelení).
Více než čtyřicetimetrová skluzavka je jednou z nejdelších v Praze i v Česku. V blízkosti funguje také Stanice techniků DDM Praha, kde mají hlavně děti k dispozici další hravé netradiční prvky. Náklady na instalaci klouzačky včetně všech úprav byly 3,8 milionu korun.
Nezbytná opatření proti šíření pajasanu žláznatého
Městská část Praha 6, TSK i další správci zeleně musí přistoupit k likvidaci pajasanu žláznatého – silně invazního stromu. V Praze 6 se zásah nyní týká 34 lokalit zejména v Břevnově, Bubenči, Dejvicích, Střešovicích, Vokovicích a Veleslavíně.
Likvidace pajasanu je nezbytná k ochraně biodiverzity rostlin i živočichů, a vychází z nařízení EU, Zásad stanovených Ministerstvem ŽP a z Vyhlášky hlavního města Prahy. Pravidla platí pro všechny vlastníky pozemků, tedy i města a městské části.
Jak škodí?
Pajasan patří mezi rostliny, které rychle a snadno rostou na jakékoli volné ploše a zabírají místo původním domácím druhům. Je odolný vůči znečištěnému prostředí, nenáročný na půdu. Má silné větve, rezavě hnědé lysé letorosty, velké dlouhé lichozpeřené listy. Dorůst může do výšky až třicet metrů. Každý lístek má na své spodní straně žlázku, ze které se v teplém počasí odpařují těkavé látky. Z listů i kořenů se navíc do prostředí dostává toxin ailanthon, který prokazatelně omezuje nebo zastavuje růst přibližně sedmdesáti druhů listnatých a jehličnatých druhů, mezi něž patří javory, duby, jasany, lípy, břízy, buky, smrky, borovice, modříny a další. Stromy starší deseti let ročně vyprodukují až 325 000 semen, která se dostanou až tři sta metrů od původní dřeviny.
Jak probíhá likvidace?
Pro úspěšnou likvidaci pajasanu je důležité dodržet některá pravidla. Je to zejména důslednost, správné načasování a dodržení technologického postupu. Mechanická likvidace je neúčinná. Vytrhávat se dají jen malé stromky, které je třeba odstranit všechny, včetně zbytků kořenů. Likvidace by měla probíhat na celé ploše výskytu a najednou zničit jak vzrostlé, tak mladé rostliny, aby se nerozšířily do jiných lokalit. Za nejúčinnější metodu odborníci považují injektáž, tedy aplikaci systémového herbicidu do stromu. Poté je třeba čekat, až stromy odumřou, což trvá minimálně jeden rok. Následně je lze pokácet a kompletně odstranit.